Proti proudu a neb Roman Horký a Kamelot se vrací o 20 let zpět

Pokud jste fanoušky Kamelotu, členy fanklubu a nebo jen Vaše návštěvy koncertů Kamelotu překročily běžný průměr, asi jste si změny image kapely a především repertoáru všimli již dříve.

Kamelot, to byl poslední roky především Roman Horký jako jeho zakladatel a frontman kapely, lépe sedí označení Roman Horký a Kamelot. Kapela, která vznikla v roce 1982 a která založila hudební sound a projev, který se prostě dá lapidárně nazvat  . . .  "kapela zněla jak Kameloti". Dodnes se řada začínajících kapel v tomto projevu vidí a snaží se jej napodobit. Nezaměnitelný projev i zvuk, charakteristické melodie a texty.

Kamelot si prošel za dobu své existence řadou proměn, které se nevyhnou žádné kapele dlouhodobě působící na hudební scéně, řada těchto proměn byla ale vynucena dramatickými okolnostmi. Stačí vzpomenou předčasnou smrt Radka "Bůčka" Michala, který společně s Romanem vytvořili silnou osu Kamelotu a představovali dva nadšence, kteří se rozhodli dobýt svět. První ženský hlas v kapele a jeho nedobrý konec, tragická autonehoda, která vyřadila na dlouhou dobu Viktora Porkristla (který nahradil Bůčka po jeho smrti) a která je spjata s úmrtím Luboše "Lampy" Dvořáka, jiným bardem brněnského trampingu, jenž našel smrt ve své domovině po dlouhé době emigrace.

Kamelot, to ale byla taky kapela, se kterou měla řada jejich příznivců a vyznavačů problémy. Roman byl povětsný svojí tvrdostí v bussinesu, trochou hvězdných manýr a určitou přezíravostí jak ke svým kolegům, tak k pořadatelům a nakonec i ke svým fanouškům. CD a hudební nosiče vydával jak na běžícím pásu v klasické šabloně, jedna hitovka, další 2 - 3 silné písně a pak jen vata. Jeho písničky posledního desetiletí jsou plné pláží, krásný žen, drinků, stopáž, texty a melodie až příliš podbízivé a splňující základní předpoklad odvisílatelnosti na kterémkoli rádiu. Kamelot se stal kapelou žádanou v širokém spektru posluchačů, jistotou hudebních dramaturgů, zde jste prostě nemohli šlápnout vedle. Zároveň ale jakoby zradil sám sebe a popřel své trampské a folkové kořeny.

Mnohé písně zlidověly a každý jamsessions, pokud na písně Kamelotu dojde, zdobí Čas rozchodů, Amulet, Psáno na březové kůře, Věrnák, Zachraňte koně, Krajina větrných mlýnů, Zrození hvězd, Vyznavači ohňů, Zakletá v pásu kolejí a celá řada dalších písní, které se ale spíše řadí právě do éry "předplážovské" a spíše trampsko folkové.

Vyvrcholením tohoto období bylo promo k CD Mořská sůl, které vyšlo v únoru 2009 a bylo 20. albem skupiny. Aby toto nové CD co nejvíce kapela zviditelnila, rozhodla se uspořádat nejdelší souvislé koncertní turné s názvem „O 106“, což znamenalo odehrát 106 koncertů během 106 dnů. Koncerty probíhaly každý den za sebou vč. sobot a nedělí, každý den na jiném místě. Splněním těchto podmínek se Kamelot hodlal zapsat do knihy rekordů. Turné začalo 2. 3. 2009 v domovském Brně a skončilo 14. 6. 2009 v Kostelci u Kyjova. Přestože turné nakonec trvalo jen 105 dní, díky několika případům dvou koncertů za den (v jiném místě), skupina Kamelot odehrála celkem 110 koncertů (plánovaných 106 plus 4 bonusy) a stihli tak svou metu zdolat o den dřív. Prostě bussines se silným marketingovým podtextem a snahou o maximalizaci a zviditelnění se - prostě komerční akce nepostrádající nic z dnešních praktik hudebního bussinesu.

Když Roman ohlásil vydání a nahrání převzatých písní Wabiho Ryvoly - 19 ztracených písní Wabiho Ryvoly, řada "zasvědcených" se projektu posmívala a komentovala ho slovy, no asi tlačí agentura a nemá dost svého materiálu, když CD vyšlo, bylo přijato rozporuplně. Řada recenzentů zpochybňovala ženský hlas v Ryvolových písních, dalším vadil sound písní, polemizovalo se i s tím, jaké písně byly na CD zařazeny a co je na nich ztraceného atd. Vyznání Romana a jeho snaze k návratům se kdekdo posmíval a bral je jen jako brnkání na starou notu.

Projekt, jak čas ukazuje, byl ale začátkem něčeho nového. Když si na nahrání této desky pozval Roman ke spolupráci ze svého Kamelotu jen Viktora Porkristla, místo basové kytary přibral kontrabasistu Petra Surého z Druhé Trávy a vše doplnil ženským partem Blanky Šrůmové, kterou hudební veřejnost znala úplně z jiné hudební škatulky (Blanka je členkou kapely Tichá dohoda), bralo se složení jako umělé seskupení, které mělo jediný cíl, realizovat projekt a nahrát písně Wabiho Ryvoly.

O to více pak překvapil všechny další vývoj. Roman opouští elektrickou basu, bicí a perkuse, vrací se ke kontrabasu, dvěma kytarám a jednoduchému akustickému projevu, který je mnohem více o zpívání. Pokud byste dnes zavítali na konceet Kamelotu uslyšíte především písně z jejich prvních CDček Zachraňte koně, Tajný výpravy či Vyznavače ohňů doplněné o nové věci, které ale navazuji právě na tento sound.

Pokud dneska slyšíte rozhovor s Romanem, máte pocit, že mluvíte s člověkem, který prošel vnitřní proměnou. Roman je smířlivý, jeho povídání obsahuje pokoru a úctu, sám tvrdí, že dozrál čas a on se vrací zpět k přírodě a odmítá v pokračování stylu, který vyvrcholil mega akcí 110 koncertů v kuse. Televizi a rozhlas jsem zrušil - prohlašuje v rozhovorech - více poslouchám šumění stromů, vracím se na Ketlovák, do údolí Oslavky, na Kančí louku. Nemám potřebu hrát s bicími či jinými elektrickými vychytávkami.

Kapela Kamelot změnila svůj hudební projev, repertoár, své webové stránky a především své složení. Osu tvoří Roman, Viktor a Petr Surý. Stálým hostem je Blanka Šrůmová. Svým projevem a pokorou "boří" Roman všechna svá dřívější prohlášení.

Kamelot se vrací na konec 80 let, příští rok bude slavit 30 let a chystá CD s Názvem Proti proudu času. Největší koncert na oslavu třicátin chystá Roman do koruny borovice, se které skákal jako kluk do Oslavky. Publikum bude na druhé straně řeky a naše zpívání se ponese po hladině do toho krásného údolí - plánuje Roman nejvýznamnější koncert oslav.

Co dodat, Kamelot se vrací, alespoň dle slov svého zakladatele, ke svým kořenům, které ho proslavily a daly základ pro vše ostatní. Těžko odhadovat, co za tím vším stojí, ale slyšel jsem Romana v několika rozhovorech a mne osobně přesvědčil, že to je jeho vnitřní proměna a naopak, že se nejedná jen o další marketingové víření vody, když se předchozí studna vyčerpala.

Určitý návrat k písničce a pokoře k zpívání vidíme i v jiných projektech - Folkové chvojení, projekt Folk žije, to jsou jen projevy, kdy již bylo dosti rockových úprav lidových písní, všech těch worldmusic, které začaly v polovině 90 let a nesly se na vlně celých 15 let.

Je-li vše pravda, můžeme se od Kamelotru a Romana Horkého dočkat dalších krásných písní ve stylu původního Kamelotu. Já jsem tomu osobně jen rád, neb když se řekne Kamelot, tak se mne vybaví především ty písně z prvních CD.

A na závěr pár odkazů - určitě si poslechněte povídání s Romanem Horkým a Milanem Tesařem z letošní Porty, tedy rozhovor, který je 2 měsíce starý a jenž najdete zde

Na stejném místě najdete odkaz i na hovor z konce roku 2009 - je zajímavé si obé pustit po sobě, ten posun v myšlení je téměř hmatatelný.

Určitě navšivte nové stránky Kamelotu tady, již úvodní fotografie Vás přesvědčí, že se něco děje, Roman zde své krásné kytary nahrazuje tou tradiční - "je omlácená z vlaků a G neladí"

Všichni se společně těšme, co staronoví Kameloti přinesou na CD Proti proudu času.