Profil Vlastimila Třešňáka

ze stránek Radia Proglas, autor Milan Tesař  . . .  cituji

V aktuálním vydání týdeníku Slyšte, lidé! se budeme věnovat písničkáři, spisovateli a výtvarníkovi Vlastimilu Třešňákovi. Představíme si jeho nové studiové album Němý suflér, které natočil se svou rockovou kapelou, a také reedici prvního Třešňákova alba Zeměměřič, které letos vyšlo v rozšířené podobě. Dozvíte se také, za jakých okolností se Třešňák seznámil s Jaroslavem Hutkou, proč začal malovat obrazy nebo o čem je vlastně píseň Zeměměřič. Poslouchejte v sobotu 27. listopadu od 19.15 nebov úterý 30. listopadu v 16.55. 

Písničkář Vlastimil Třešňák je dodnes občanem Švédského království, avšak žije a nové desky natáčí v Praze se svou kapelou Třešňák Band. Tu dále tvoří kytarista Jaromír Panáček, baskytarista Jan Volný a bubeník Martin Rychta. Kapela je to nekompromisně rocková s ještě méně kompromisními texty. Třešňák si v době totality prožil své a dodnes se nebojí nazývat věci pravými jmény a vymezovat se vůči tomu, co jej na společnosti štve – na společnosti minulé i současné. Petr Mareček v Mladé frontě Dnes píše: „Nic nepůsobí tak přesvědčivě jako vztek, skepse a melancholie slušného člověka, který nikdy nechtěl mít nic společného s ideologickou, partajní a státní mašinérií, ale neutekl před ní ani v nucené emigraci. A dohání ho i dnes. Třešňák se netváří, že má patent na pravdu, ovšem jeho étos může každý vzít za svůj. Už pro upřímnost a otevřenost. Nádherné verše, nesmírně obrazivé a poetické, přesto syrově zdrsnělé, odřezává v rytmu garážového rokenrolu.“ 

Pro základní seznámení s Třešňákem postačí životopisná pasáž z jeho webu: „Třešňák byl významným členem písničkářského sdružení Šafrán. Brzo si vypracoval osobitý písničkářský styl. Již o jeho prvním albu Zeměměřič Jiří Černý napsal, že jeho hudba je nezařaditelná, osobitá a že po Krylově Bratříčkovi a Mertových Baladách z Prahy znamená třetí výrazný mezník české folkové písně. Po roce 1977 mu i jako signatáři Charty 77 byla zakázána jakákoliv veřejná činnost. Po výsleších u StB a normalizačních represích odešel v roce 1982 do emigrace do Švédska, později se přestěhoval do Německa. V 70. a 80. letech byla jeho tvorba normotvorná a písně z LP Zeměměřič a Koh-i-noor zůstávají v českém folku nepřehlédnutelnou hodnotou. V roce 2005 dokázal na své úspěchy navázat pozoruhodným a oceňovaným albem Inventura, později Skopolamin a Němý suflér.“  

V roce 2010 se napultech vedle nového studiového alba objevila také rozšířená reedice Třešňákova prvního alba Zeměměřič, které vyšlo původně v exilu. O titulní písni Zeměměřič autor říká: „Konec 60. let, když nás policajti vystrnadili z Karlova mostu. Pro mě to bylo zaměstnání. Velmi dobře placené. A tak jsem šel s jistým Lubošem Zichem, se kterým jsem taky asi půl roku hrál ve dvojici, na brigádu jako figurant do Geodézie. Důležité bylo, že jsem měl razítko v občance.“ Pro později narozené vysvětluje: „Tehdy jsi musel mít v občanském průkazu razítko zaměstnavatele – a to se doma jen tak vyrobit nedalo. Podle zákona jsi mohl být tři neděle bez razítka, když sis hledal práci. Takže se to řešilo tak, že jsi nastoupil na brigádu.“ 

Zatímco Zeměměřiče Třešňák natáčel v roce 1978 v bytě jen sólově s akustickou kytarou, v současné době jej doprovází bluesrocková kapela. Tím si zpěvák splnil svůj dětský sen a ze všech tří dosavadních alb Třešňák Bandu je zřejmé, že si to užívá. Ne všichni jsou ale ze spojení Třešňákových písní s přímočarým rockovým doprovodem nadšeni. Petr Vizina v Lidových novinách například kapelu přirovnává k „blues-rockovým tanečním pro starší a pokročilé“. A dodává: „Leonarda Cohena doprovází na deskách plastově laciný šantánový doprovod, kazatele Svatopluka Karáska rozhrkaný hospodský šraml. Krátce, kontrasty nejsou k zahození. Třešňákův doprovod na Němém suflérovi je nejsilnější ve chvílích, kdy na svůj tradičně blues-rockový rukopis zapomene, a rovněž díky dvěma vynikajícím hostům, saxofonistovi Janu Štolbovi a Olinu Nejezchlebovi s violoncellem. Tehdy se písničky rozsvítí a zableskne krátké spojení s Třešňákovými legendárními alby Zeměměřič a Koh-i-noor.“