I takový pohled na vánoce byla kdysi tvrdá realita

Po internetu v těchto dnech koluje záznam vánočního projevu předsedy československé vlády Antonína Zápotockého (19.12. 1884 v Zákolanech – 13.11. 1957 v Praze) z roku 1952. Tento vyučený kameník měl literární ambice, napsal mj. v 50. letech hojně vydávaný román Vstanou noví bojovníci. Mezi lidem byl docela oblíben – byl zdánlivě skromný, lidový, utíkal s tahací harmonikou hradní ochrance do hospůdek v pražském podhradí...Spolu s Gottwaldem, Slánským, Širokým, Dolanským byl ale nesmiřitelně krutý.

Jeho vánoční projev z roku 1952 je mile popletený, z dnešního pohledu zcela šílený – ale taková to byla doba. Slibotechna Zápotocký, od r.1953 prezident, slíbil den před měnovou reformou, že žádná nebude (a ráno byla), slíbil odvolat násilnou kolektivizaci vesnice (a ona pokračovala, ba zuřila ještě intenzivněji), v roce 1953 neváhal poslat armádu na bouřící se dělníky z plzeňské Škodovky...Když se ráno probudíte s blbou náladou, podívejte se do kalendáře na letopočet. Mělo by vám to náladu hodně spravit. A pusťte si Tondu Zápotondu.   (fsk)

Ježíškovi narostly vousy.mp3 (2,5 MB)