Časopis Folk v tištěné podobě končí

Posledním tištěným dvojčíslem, historicky číslo 11-12/2011 končí další tištěné periodikum tohoto žánru. Vydavatel se rozhodl, s ohledem na neustále menší zájem lidí si časopis v tištěné podobě kupovat, jeho vydávání ukončit.

Pamatuji si přesně na jeho první číslo. To jsem si koupil před 21 lety v Praze a než jsem autobusem přejel na rodnou Moravu, měl jsem ho přečtené celé. Doba se mění a aktivita nás všech se přesunula na internet, sociální sítě a vůbec se odklonila od tištěných medií. Chápu kroky vydavatelů a trochu smutně a s nostalgií sleduji, jak vše, co pro mne kdysi cosi představovalo, se nenávratně mění.

Svůj časopis jsem si mohl koupit, projít a prolistovat, založit a vždy se k němu vrátit. Stránky vždy voněly tiskařskou barvou a především byly garancí určité úrovně textů, typografické krásy a pravdivosti předkládaných informací. Toto vše vytlačil internet, ale těch stránek opravdu žánrově zaměřených s fundovanými příspěvky již mnoho nenajdete.

Narazit na různé zprávy se dá různě, ale jejich určitá roztříštěnost a nejednotnost spíše zavádí, než informuje. Zprávy se objevují všude možně, a tak, i když se snažím vše podctivě sledovat, není to vlastně možné. Stále narážím na akce, o kterých jsem se dozvěděl a nebo spíše nedozvěděl včas a které by mne zajímaly.

Ano, jsou kalendáře akcí, spousta stránek se tomuto věnuje, ať již celorepublikově, ci regionálně, ale všechny pracují na principu, je zde jen to, co zde vloží zpravidla pořadatelé těchto akcí, muzikanti samotní, či fanoušci. Chce-li pak každá kapela být in a udržovat kontakt se svými příznivci, musí mít své stránky, své diskuze, svůj profil na Badzone a zcela určitě na Facebooku, nebo jiné sociální síti.

Slyšíme tak mnohý povzdech kapelníků, že dneska většinu dne prosedí u počítače při vyřizování mailů, odpovídáním na dotazy a nebo vkládáním novinek na všechny možné strany. A jelikož webovky se již taky nenosí, tak hlavní novinky jdou na Facebook.

A při tom neustále se zvyšujícím trendu a tlaku na čas dnes lidé nemají možnost trávit tolik času při vyhledávání si svých informací. A ruku na srdce, na sociální sítě chodí hlavně mladí lidé a nebo ti, co mají spoustu času. Naše generace spíše ne a nebo z povinnosti být v obraze, ale usledovat všechno není možné.

Přemýšlím, k čemu to všechno vede a povede. Důsledky člověk vidí kolem sebe každý den. Anonymita a možnost dovolit si vše setřela kulturnost, vážnost i úctu k čemukoli. My si tento trend ještě uvědomujeme, neb máme s čím srovnávat, ale mladá generace tento stav bere jako standard. A taky se podle toho tak chová. Dopady všeho toho vidíme ve školkách, školách, na pracovišti a nakonec v celé společnosti.

Je mne z toho smutno a líto našich dětí.

Krásný den všem těm, kteří to cítíte stejně a všem ostatním snad jen - na chvilku se zastavte a zamyslete nad vším tím, co jste dneska dělali.