Poslouchat country znamená žít country . . .

Žalmanův Kyjov - reportáž téměř čerstvá, díl druhý

22.08.2013 14:04

Ale pojďme k samotným kapelám a jejich účinkování.

Dramaturgie byla opravdu vydařená a tak hned na úvod tahák první – skupina Marien. Troníčkovci jsou dnes již ostřílení muzikanti, sestava je sehraná a má co nabídnout. Kapela se již tvrdě usadila na špici folkového žánru se soundem vícehlasého zpívání a vícero kytar a kvalitní autorskou tvorbou. Za mateřské povinnosti konající Zdenu Troníčkovou „zaskakovala“ Zuzka Mimrová, ale ten záskok trvá již pár měsíců, takže vlastně právoplatná členka kapely, která navíc svým mládím oblažuje nejen muzikanty, ale i fanoušky.

Marieni mne ale tentokrát přišli trošku rozjívení a nesoustředění, čemuž nepomohla jistě i hned v první písni prasklá struna na Víťově kytaře, který pak musel třetinu vystoupení hrát „v zastoupení“ na jinou kytaru, což se podepsalo na zvuku i provedení. Odezněl klasický festivalový play list včetně Eye in the Sky, kterou jsem ale slyšel Zuzku zazpívat již mnohem jistěji. Dalo by se stručně napsát – Marieni nezklamali, ale ani neuchvátili, prostě další řadové festivalové hraní . . . nejsem ale zvyklý takhle jejich koncerty hodnotit, no časy se mění.

Old Boys Poutníci – Jiří „Píďa“ Látal a František „Fanóš“ Linhárek, duo doplňované Pavlínou Stankušovou vystoupilo tentokrát bez ní. Snad, aby si to pánové vynahradili, pozvali na podiu saxofon (Vašina), basovou kytaru(Novotný) a bicí a jali se hrát společně písně jim blízké. Musím říci, a to bez snahy se kohokoli dotknout, že jejich vystoupení mne dost zklamalo. Přišlo mne, že se snad domluvili se třemi kolegy na hraní ½ hodiny před začátkem a seč se jedná o zkušené a renomované muzikanty, prostě sehranost a jistota byla někde v nenávratnu, což se nejvíce projevilo na známém songu Pojďme se napít. Píďa měl s intonací a frázováním značné problémy hraničící u této všeobecně známé písně až s trapností.

Polehčující okolností může být jen ten fakt, že si Franta Linhárek vedle hlavního organizátora a vystupujícího muzikanta ještě v tento den přibral roli novomanžele, neb sobota 10.08.2013 byl i jeho dnem svatebním. Pánové a čilí důchodci v pokročilém věku měli za sebou určitě náročný den a odpoledne a tak buďme milosrdní a Frantovi (67) touto cestou popřejme všechno nej, hlavně dlouhověkost, aby si svazku manželského dostatečně užil.

Michal Horák, další vystupující – zastupoval generaci nejmladší (15 let) a prezentoval i festival Folkový kvítek (na který Vás každoročně zvu počátkem května do krásného konopištského areálu) jako jeho vítěz. Michal dostal velký prostor, zahrál tuším 5 či 6 písní, doprovázel se na klávesy i kytaru a určitě publikum zaujal – především tématy písní a jejich texty. Byly vtipné, soudobé a mnohdy přinutily diváky ke spontánímu smíchu. Hudební provedení bylo již méně zdařilé, jakoby Michal na všechny písně harmonicky, tóninově i stavbou napasoval jednu šablonu. Nebýt písničky textově výrazné, řekl bych, že hraje stále stejnou píseň. Ale Michal je mladý a prostoru pro vyzrávání je dost a dost. Každopádně slušný výkon a příslib pro další období (jen ten „přiteplený“ projev průvodního slova si mohl odpustit – předpokládám, že takto normálně nemluví).

Zdravice zasloužilých matadorů – tradice Kyjova, zachycuje všechny osobnosti a hlavní sponzory, kteří za festivalem stojí po celou dobu a je doprovázena „tradičním rozdáváním vína“ pro věrné publikum. Letošní nabídka byla posílena o bonus pana starosty s jeho povýšení na ministra, což bylo podloženo dvojitou dávkou vinných sedmiček. Ale i zde jsem zaznamenal změnu. Dříve láhve kolovaly alespoň mezi prvními třemi řadami, letos byli někteří diváci „zakleknuti v blocích“ ještě před pomyslným startem a když bylo obecenstvo vyzváno k nabídnutí si – vyrazili o zlom krk. Zájemců bylo mnohem víc než lahví, štastlivci se pak dělili se svým já či partnerem, dále se již lahve nedostaly. Hold krize je krize.

Petr Bende byl určitě velkým tahákem a dalším účinkujícím. Petrovu tvorbu moc nesleduji, není to můj šálek kávy, jen jsem zaznamenal, že se Petr rád obklopuje osobnostmi a vytváří zajímavá muzikantská spojení a v Kyjově vystoupil již několikrát, zpravidla vždy s jinými hudebníky.

V letošním Kyjově vedle Petra vystoupil i Pavel Helan, Jiří Hrabovský, Michal Grombiřík a Honza Vašina a předvedli zajímavé spojení kytar, bicích, basy, cimbálu a saxofonu. Že Petr Bende umí zpívat a hrát nemá cenu komentovat, ale jeho schizofremie mezi bicími a kytarou mne přece jen přišla trochu kách, to když během jedné písně střídal nástroje „za pochodu“ včetně zpěvového mikrofonu. Působiloto chaoticky, zmateně a hudebně velmi nesourodě. Jakoby Petr chtěl za každou cenu dokázat, že umí na obé.

Petr promine, ale vydal jsem se během jeho vystoupení trochu po areálu – minul frontu na pivo a zastavil se u druhého a posledního stánku v areálu, kde na rozdíl od piva a klobás nabízeli hudbu na plackách. Výhodou bylo, že zde nestál nikdo a za celých 10 minut, co jsem probíral nabídku se ke mne nikdo nepřidal. Byla to vybraná společnost posledních novinek a ucelené kolekce předních interpretů žánru, ne žádné 20 let staré výběry z výběrů, přesto zájem nulový. Na tržbu jsem se raději neptal, abych neprovokoval a popřál pánům lepší časy, které nejspíš ale již nepřijdou – viz úvaha – kam kráčí hudební business.

Petra Bendeho vystřídal další tahák večera – Hradišťan. Profesionální a skvělý jako vždy, ale . . . odchod druhého houslisty a angažování Josefa Fojta – klávesy a perkuse, které od posledního živého vystoupení Hradišťanu, které jsem měl možnost vidět a slyšet, nabraly na intenzitě a dominanci mne tuto kapelu zase posouvají trochu někam jinam. V řadě písní klávesy vyčnívaly, dokonce si Pavlica a Fojta střihli klávesově - perkusovou vložku, no prostě Hradištan bez kláves a perkusí jen decentně mne připadal čistší a hudebně hezčí. Ale toto oživení má Jura Pavlica asi dobře promyšleno.

Žalman a spol. – poprvé jsem slyšel naživo „nový spol.“ (věřte tomu nebo ne, ale je to tak, byť doba pokročila) a měl konečně možnost si udělat vlastní obrázek nad úvahami – je nový spol. lepší, horší, živější, barevnější? Za sebe zodpovědně prohlašuji ani tak, ani tak, je jiný!!!

Pavel Malina mnohem více používá „elektriku“ než Honza Brož v bývalém spolu, je zde více rifů a BG prvků, chybí barevnost Brožových kytar a charakteristika více akustického zvuku. S Honzou odešel i výrazný zpěvák, a tak se do zpívání zapojil i jinak dříve nezpěvavý Petr Novotný, který společně s Pavlem vytvářejí mnohdy zajímavý vokál, byť, a to se nedá nic dělat, ani jeden z nich za zpěv jedničku dostat nemůže.

Míša Hálková mne přijde k Žalmanovu hlasu barevně zajímavější než Jindřiška Brožová, jako solová zpěvačka u mne Jindřiška ale „na body“ mírně vede. No prostě spol. je jiný, má jiný play list, ale znovu dovede potěšit a zaujmout. V Kyjově si Žalman střihl téměř shodný repertoár, jak na Perštějnské fortuně – viz záznam na kanále You Tube ČR, tak se stačí zalogovat a o výkonu kapely máte jasno.

Posledním tahákem, na který jsem se dost těšil, byl Roman Horký a starý Kamelot. Jejich slavení na Oslavce a výroční koncert jsem promarodil, tak jsem byl natěšený víc, než dost. Na podiu se tentokrát sešel vedle Romana a Vikiho i Petr Rotschein na basu a Vláďa Chromeček s perkusema, zpěvem a dešťovou holí.

Kamelot si dal Amulet, Cikány, Psáno na březové kůře, Pozor Tunel, Slib, a další kamelotí prvohity, nechyběly samozřejmě – Čas rozchodů, Zrození hvězd či Zachraňte koně. Vedle Romana dostal na zpěv dost prostoru i Viktor Porkristl, mne se osobně nejvíce líbil basový part. Romanovy sola jakoby se na „starou image přetvořenou kytaru“ nedařily tak, jak na jeho skvělé nástroje stojící doma ve stojanech, Vláďa Chromeček se v sestavě s "hrkačkama" a nevýrazným zpěvem celkem dost ztrácel. Basa ale vyšívala královsky.

O Kamelotím hraní tohoto večera mám ale nakonec stejné pocity jako u Marienu. Neurazilo, neuchvátilo, prostě další řadovka, tak tady to máte, ale genius loci písní, kdysi tak silný a mocný, se někam vytratil  . . .

Jistě se patří připomenout i roli hrajícího a zpívajícího moderátora Pepy Štrosse, který vtipnými glosami, neotřelými vtipy a pak svými písněmi vyplňoval pauzy, než se nadrátovala další kapela. Jeho poznámka, že v zákulisí se na talířích „válí“ škvarky, které původně považoval za smažený květák byla ale dost provokativní, obzvláště, když u jediného občerstvovacího stánku bylo stále plno a nabízela se klobása pochybného původu na kterou Vás po 30 minutovém vystání si fronty přešla chuť.

Ale večer šel dále . . . dozněla poslední píseň a areál se rychle vyprázdnil. Sice VIP zona, tam to hučelo ještě dlouho do kuropění, ale magickou visačku jsem neměl (na rozdíl od spoludiváka sedícího za mnou, který se dobře a nahlas bavil a vlastně rušil, naštestí padl za vlast celkem brzo) a tak jsem se odebral k autu a upaloval k domovu.

Mimo uzavřenou VIP zonu se v Kyjově jinde nehraje (viz fotečky na Facebooku, které dokazují, že se muzikanti bavili přenáramně), tady pšenka na dodatečný zážitek pro diváky prostě nekvete. Ale obecenstvo je přeci jen jiné.

Pěkný a příjemný večer, přesto jsem čekal trochu více . . .

a pak ve mne stále dřímá pocit, že festival si udělali kamarádi pro sebe za sponzorské peníze a diváci zde tvořili jen kulisy radostného setkávání a oslavování muzikantů a VIP členů a jejich rodinných příslušníků . . .   a vystoupení kapel na podiu byla jen jakási nutnost, aby se toho všeho mohli zúčastnit . . .

Kdo nevěří, ať hodí kamenem . . . nejspíše to bude ale pouhá závist.

Kontakt

Country club Halenkovice

countryclub.halenkovice@seznam.cz

Halenkovice 617, 763 63

Vyhledávání

Jak si znázornit všechny články na jednu stránku ?

Odrolujete až na spodní část stránky a klikněte na  "Všechny články"

Rychlá orientace na stránkách ?

Vpravo nahoře klikni na odkaz "mapa stránek"

Již jsme i na Facebooku, zařaďte se mezi naše přátele a zprostředkujte stránky i Vašim kamarádům 

Všimněte si možnosti chatovat při prohlížení webu, jak čti Zde

 

Country club Halenkovice - vaše brána do světa hudby, spuštěno 10. dubna 2010 ©

Tvorba www stránek zdarmaWebnode

Přístupy na web počítáme od 26. dubna 2010