Tancuj tancuj vykrůcaj . . .

Tancování, to zná starší generace dobře. Tzv. taneční patřili k výchově mládeže jaksi tradičně. „Kurzy“ tance a společenského chování, tím si snad v mládí prošlo 90 % naší populace. Města měla své vyhlášené taneční mistry a myslím, že každý, kdo si tanečními ve svých 16 – 18 letech prošel, na ně vzpomíná rád. Ve Zlíně to byli Mědílkovci, kulturák a první cigarety, piva a silná ramena.

Dnes se taneční nenosí a je to znát. Když sleduji mnohdy to šlapání zelí, kterým dneska tancuje většina mladých, jímá mne hrůza a děs. O to víc, když šlapou mimo rytmus. Vždy si pak říkám, proč se muzikanti vlastně snaží.

Vyjímka samozřejmě potvrzuje pravidlo, mám kamaráda, jehož vnuk je již v raném věku evropská špička ve společenském tanci či latině, ale je to opravdu jen bílá vrána. A to mluvíme o tanci společenském či latinsko americkém. Country tance nás neučili ani Mědílci. Prostě to v té době nešlo. Ale i to se dá napravit.

V příspěvku nedávno uveřejněném jsem Vás na jedny takové „taneční“ se specializací na country tance upozorňoval. No a slovo dalo slovo a organizátor, pan Martin Budiš, mne poslal fotečky z první lekce. Nabito sice nebylo, ale milo určitě a osobní přístup ke každému páru zaručen. Country tance to vykrůcaj zas až tak nepřehánějí, ale mají svá jiná kouzla.

Pamatuji se na jedno hromadné tancování na country bále, při tanci, kde se partneři posouvají vždy o jednoho dále, neb to jsem svou partnerku potkal opět asi až za 20 minut tancování a poznal všechny ostatní, což kdysi na rančích bylo velmi praktické . . .

A poučení na závěr? Nestihli jste první lekci, nevadí, pan Budiš Vás rád přivítá i u druhé a co jste zanedbali, Vás doučí individuálně. A máte-li pocit, že již na to nemáte ten správný věk, omyl, nakonec foto mluví za vše!