Profil kapely Oboroh

V čele Oborohu stojí Slávek Klecandr, který byl už v polovině 80. let členem skupiny, která zpívala v kostele žalmy. V Perspektivách Katolického týdeníku vzpomíná: „Koncem roku 1988 přišel můj bratr Václav s Romanem Dostálem s tím, že by chtěli založit k té žalmové kapele ještě jednu klubovou – civilní. Moc se mi nechtělo, ale nechal jsem se přemluvit a na konci ledna 1989 proběhl v Kostelci nad Orlicí, za asistence policejních psovodů, první koncert skupiny Oboroh. Ještě předtím jsem se sešel s Vladimírem Mertou a nesměle mu nabídl kazetu s těmi žalmy – ale on už je znal! Nabídl mi, že bychom si mohli společně zahrát v Praze na Chmelnici. Mezitím se ovšem dosavadní bezejmenné sdružení rozpadlo. A tak jsme do Oborohu přizvali další muzikanty, upravili aranžmá a v květnu se na Chmelnici představil Oboroh s žalmy. Hrávali jsme tam pak poměrně často a Oboroh se pomalu dostával do širšího povědomí.“

V roce 1991 kapelník Oborohu Slávek Klecandr řekl v časopisu Rock & pop: „Jako křesťan věřím v to, že člověk je stvořen, aby žil v něčem velmi pozitivním a součástí toho je i rozkoš. Rozkoš sama o sobě není zlá, jako není zlá moc, bezpečnost, peníze. Ale jsou to věci, kvůli nimž se páchá zlo. A satan je síla, která strhává člověka na cesty provázené krutostí a utrpením. Dokážu pochopit u některých lidí inklinování k hororu. Je to vlastní každému normálnímu člověku. Člověk má schopnost přijímat děsuplné věci, ale ten sklon může přerůst určitou hranici a stát se nebezpečným.“

Přestože se Oboroh původně proslavil hraním žalmů, Klecandr zdůrazňuje: „Oboroh se nedá považovat za křesťanskou skupinu. Nevznikl na základě předem stanoveného programu hrát křesťanskou hudbu, a ne všichni členové byli od počátku křesťané. Žalmy jsme začali hrát proto, že k nim byla hotová má hudba.“ Mimochodem právě podíl křesťanských prvků v textech se na jednotlivých albech Oborohu měnil a stejně se měnil i styl skupiny. Původně šlo o kapelu spíše folkovou a až někdy v roce 1992, s přibráním hráče na elektrickou kytaru Jaroslava Jetenského, se začal zvuk měnit směrem k folkrocku. Mimochodem právě Jetenský se nedávno do Oborohu vrátil, ovšem jako baskytarista. Vedle něj a Klecandra dnes sestavu tvoří klávesista Roman Dostál (zakládající člen Oborohu, původně však bubeník) a hráč na bicí Libor Ježek.

Toto čtyřčlenné složení je pro Oboroh svým způsobem netypické. Skupina totiž svého času hrála i v sedmičlenném obsazení s houslemi, violoncellem, hobojem a saxofony. Naopak mnohem menší roli než dnes hrály klávesy, které dnes chybějící melodické nástroje musí nahradit. Ovšem Roman Dostál ctí kořeny, ze kterých skupina vyšla, a jeho hra má daleko k lacinému popu. Ještě důležitější než konkrétní nástrojové obsazení je v Oborohu mě střídání dvou zpěváků – folkového vypravěče Klecandra a rockera Dostála.

Profil skupiny Oboroh může vyslechnout a zroveň se seznámit s nahrávkami této kapely na Radiu Proglas v pravidelných pořadech Slyšte lidé

V příštím vydání týdeníku Slyšte, lidé! se budeme věnovat skupině Oboroh – její historii i nejnovějšímu albu Ve věci probuzení. Vedle písní z něho se můžete těšit i na několik starších nahrávek včetně dvou zhudebněných žalmů a také na úryvky z recenzí a rozhovorů. Poslouchejte v sobotu 2. října od 19.15 nebo v úterý 5. října v 16.55.