Pardubickou folkovou scénu stále více ovlivňuje Marien

Přiznám se, že mám pro tuto pardubickou kapelu slabost. Osudy členů dřívějších Poupat sleduji již od jejich prvních počátků, někdy začátkem devadesátých let. Tehdy vlastně ještě více dětská kapela (ročníky muzikantů především 1974 – 1976) se mne líbila pro vícehlasý zpěv a vcelku příjemnou vlastní tvorbu, v jejichž počátcích se pod řadu písní podepisoval Víťa Troníček společně s Radkem Novákem. Kapela taktéž zaujala vlastně svojí neměnností a skutečností, že osu 6 hráčů tvořilo sourozenecké trio (Pavel, Šárka a Radek Novákovi) a dále bratři Troníčkové (Víťa a Honza) + Andrea Neumanová, později Troníčková.

Jako blesk z čistého nebe pak působil totální rozpad kapely na dvě jiná uskupení – Pouta a Marien. Pouta pak dlouho hledala svoji tvář, zažila si svou personální rozkolísanost. Dnešní Pouta je sestava, kterou sourozenecké duo Novákových (ikdyž Šárka je již dávno Fuchsová) doplnila další novou muzikanstkou krví (Ivan Šmejda a David Brom) a konečně našla svou parketu. O tom, jak se jim to daří se můžete sami přesvědčit poslechem živého vysílání 23. listopadu na Radiu Proglas, pořad Jak se Vám líbí od 19,15. 

Marieni, to byl jiný příběh. Nově sestavená kapela byla pevně držena Troníčkovskými otěžemi, Víťa, na rozdíl od kolegů z Pout (kde v počátku tvorba stála především na autorech mimo kapelu) stále sršel hudebními nápady. O nové písně ve stylu původních Poupat nebyla nouze.

Čas však pokročil o 20 let a dneska má Víťa a další členové Marien již silně nakročeno ke střednímu věku. Z účastníka všech jamů se stal vyzrálý muzikant, otec a manžel v novém partnerském svazku, moderátor svého pořadu Folková pohlazení a v neposlední řadě spoluzakladatel a organizátor nového festivalu Folkové chvojení a projektu Folk žije. Víťa se společně s dalšími výrazně spolupodílí na řadě akcí v regionu. Jako muzikant a autor si své místo mezi kolegy muzikanty pevně vydobyl. Kapela Marien se stala vyhledávanou skupinou celou řadou pořadatelů, spolupráci se skupinou dneska přijímají největší hvězdy žánru. Je známo, že skupina není profesionalizovaná, všechni muzikanti mají svá občanská povolání a tak počet koncertů musí být limitován.

Marieni si ale vždy najdou čas na především pardubické fanoušky a tak i letos jim připravili tradiční výroční koncert v Domě kultury, pořadatelem koncertu byl manažer Marienu Ivan Kurtev. Sešlo se zde více diváků, než v loňském roce, a že je sál pěkně velký. Určitě svoji roli sehrál i fakt, že hostem skupiny byl Pavel Žalman Lohonka, který vyjma dvou písní, které odehrál samostatně, hrál především s kapelou. Společný blok Žalmana a Marienu bylo velmi zajímavým poslechem Žalmanových písní,  kde zazněly takové hity jako Z ráje, Tymián, nebo Jantarová země.

Jako živá voda protékala celým výročním koncertem „výroční zpráva o činnosti kapely“, pomocí které kapelník Víťa Troníček vtipně glosoval, spojoval a uváděl jednotlivé části programu.  Pochvalu zaslouží i výborné ozvučení sálu a decentní hra se světly, která lahodila smyslům a dotvářela atmosféru představení.

Hned v úvodu zazněly nejznámější písně Marien jako Kluk z Pardubic, Memento Mori nebo i píseň Zrcadla, kterou Víťa Troníček napsal ještě jako vedoucí kdysi známé dětské skupiny Poupata. Většinu koncertu tvořily nové autorské písně vzniklé v posledních dvou letech, došlo i na dvě premiéry a slavnou Mrs. Robinson dua Simon a Garfunkel. Více než dvouhodinový koncert vyvrcholil čtyřmi přídavky - a na závěr nechybělo ani akustické zpívání s publikem.

„Byl to určitě jeden z těch koncertů, na které se nezapomíná. Na jedné straně Dům hudby zaplněný báječně reagujícím publikem, na druhé straně setkání s Pavlem Žalmanem Lohonkou, který je živoucí legendou českého folku a velice nás v naší tvorbě ovlivnil. Zahrát si s ním byla opravdová čest,“ svěřil se kapelník Víťa Troníček.

Sám Žalman již během koncertu označil Marien za pokračovatele žánru a ocenil především melodiku a zpěvnost jejich písní. Zároveň vyjádřil smutek nad tím, jak málo se tomuto pozoruhodnému hudebnímu žánru věnují média, i radost z toho, že amatérská folková skupina dokáže naplnit Dům hudby, a to jen dokazuje, že folková muzika – obzvláště v Pardubicích, rozhodně nevymírá.

„Potěšily nás pozitivní reakce nejen Žalmana, ale i členů jeho fanklubu, kteří přijeli až z Ostravy. To souznění s Marien bylo prý tak silné, že to vypadalo, jako by s námi Žalman hrál odjakživa. Určitě si to musíme někdy zopakovat,“ řekl Troníček.

„Soudě podle reakcí  si myslím, že si celý večer všichni návštěvníci moc pěkně užili a mám radost, že se to  vydařilo. Navíc se koncertní sál až na pár míst zcela naplnil –a to je vzhledem k dalším sobotním pardubickým akcím velký úspěch. Výročním koncertem jsme zároveň více méně zakončili první rok projektu FOLK ŽIJE, ke kterému se (kromě dalších) i Pavel Žalman Lohonka přihlásil. 

Rok 2011 pomalu končí, skupina již ale pilně plánuje akce na příští rok. Řada z nich se teprve připravuje, mnohé je však jasné již nyní

A  jaké akce  se tedy připravují ?

10.3.2012 - Pardubická folková noc v ABC klubu na Olšinkách s podtitulem „první letní festival“ je festival, který je určen tradičním nedočkavcům sezony letních festivalů.

15.-16.6. 2012 - Folkové Chvojení. Jde o dvoudenní folkový festival, jehož název vychází z názvu obce Vysoké Chvojno, kde se festival každoročně koná v přírodním amfiteátru místního lesního arboreta a nese podtitul „festival člověčí muziky“. Pořadatelé zde nechtějí žádný multižánrový krával ani křepčení s pivními půllitry pod pódiem, jak to dnes na festivalech často bývá. Díky tomu se festival rychle ujal a dobře zaplnil mezeru po dřívějším Svojšickém slunovratu.

16.-19.8 2012 – Perštýnská fortuna, zbrusu nový festival z dílny pořadatelského tandemu Ivan Kurtev a Víťa Troníček, se bude konat na pardubickém zámku. Rok 2012 byl totiž vyhlášen rokem Pernštýnským a nový folkový festival bude jednou z jeho ozdob. Čtyři koncertní večery na zámeckém nádvoří (po vzoru festivalů Prázdniny v Telči, nebo Folková růže) doplní ještě tradiční Folková pohlazení na vedlejší scéně na Příhrádku, kde bude, ostatně jako vždy, vstup zcela zdarma.

Zdá se, že výroční koncert opravdu zaujal, jedna z mnoha reportáží je i ve slovech Karla Freda Vodňanského