Ohlédnutí za letošní Folkovou růží

Osud jednoho z nejkrásnějších festivalů a festivalů s velkou tradicí byl dlouho na vážkách. Tím, že se Juppova agentura dostala do konkurzu bylo jasné, že za festivalem stát nemůže. Zdálo se, že Folková růže dopadne jak Zahrada či Muzika, ale nakonec vše zachránil dlouholetý spoluorganizátor a člen skupiny Jen tak tak Pavel Jarčevský, který se rozhodl zastřešit festival svojí osobou.

Festival byl dramaturgicky připraven jako nízkorozpočtový, těžící z Juppovi zkušenosti a kapel, která vyrostly na Zahradě a konkurzech se Zahradou spojených.

Folková růže nakonec měla i soutěž písničkářů, čímž se přece jen udržela jakási kontinuita se Zahradou, ikdyž k letošní soutěži, její organizaci a nakonec i výběr kapel, to byla tak trochu improvizace vycházející spíše ze zkušenosti.

Festival se držel zuby nehty a byl podpořen i divácky. Ti přijeli a to v počtu stejném jak v předchozích letech, navzdory počasí či jiným lukrativním akcím jinde. A hraní a jamování především z pátku na sobotu bylo důkazem, že symbióza muzikant - fanoušek existuje, ba dokonce to vypadalo, že se více semkla s podtextem, náš festival nedáme.

Dramaturgie se nakonec vydařila, přestože hlavní myšlenkou bylo především uhrát vše za nízké náklady. Tady se projevila obrovská zkušenost, cit a znalost hudební scény. Zkrátka navzdory osudu se Folková růže vydařila a určitě nelze psát, že by výrazně pokulhávala za předchozími ročníky. Ano pamatuji si tento festival, kdy býval i pětidenní na rozdíl od letošních dvou dnů či tří dnů posledních let, ale roky hojnosti jsou pryč.

Jak to na Folkové růži vypadalo blížeji můžeš nahlédnout sem, Tomáš Hrubý je zkušený publicista žánru i znalec prostředí, jeho postřehy nejsou ovlivněny ničím jiným, než možností srovnávat a vycházet ze svých bohatých znalostí a zkušeností.

No a na závěr odkaz na fotogalerii – fotky najdeš zde