My3.avi a Bezefšeho

Tento titulek řadě lidí mnoho neřekne, kdyby zněl titulek Nezmaři a Žalman, asi by řada stejných posluchačů zbystřila pozorněnji a kdyby zde stálo Nedvědi a Rangers, bylo by jasno všem.

Co tím chci naznačit? Jak jména a dobrá orientace v žánru je důležitá. Pokud totiž nejste přímo nadšenci, kteří každý víkend tráví na nějakém festivalu či hudební akci, pak se něco dozvědět, kdo dnes třímá prapor a určuje směr dalšího vývoje je právě čtení podobních stránek, jako je tento web či jiné popř. rejdit v sociálních sítích a na odkazech kapel, hlavně ty mladé tento způsob komunikace preferují před vším ostatním.

Narážíte zde na nová jména a nové skupiny, které sice mnohým nic neříkají, ale které mnohdy představují to nejlepší, co se dnes v žánru dá slyšet a vidět.

Starší matadoři se sice úspěšně drží, ať mám na mysli Žalmana a jeho spol, a nebo znovu obnovené Žalman a přátelé, Nezmari, Poutníky, Pacifik, Spiritual Kvintet, Kameloty, Wabiho Daňka, Vojtu Kiďáka Tomáška, Radka Tomáška, Pavla Dobeše, Nedvědy, Křesťana a Druhou trávu, Redla, Janouška atd. a drží svoji standardu dle svých možností, přece je to jen generace, která zde působí desítky let, mnozí pak vaří z vody a nebo to již není ono. Někdy chybí invence, jindy ovlivňují tvorbu nejrůznější zdravotní omezení a nebo nelze měnit léty prověřenou značku za něco nového, progresivnějšího.

Mnozí z těchto muzikantů se dnes obklopují mládím a novou energií (např. Poutníci), která pak dává kapele se zavedenou značkou nový punc, na druhé straně písně, které známe v podání Roberta Křesťana či Jirky Macha jaksi od Jakuba Bílého - byť je to zpěvák s velmi dobrým hlasem a drivem, nemohu strávit. Prostě ten skoro rockový nádech mně v těch písničkách nesedí. Jiní naopak pro onen nádech "hlasitě tleskají" a s komentářem, konečně slyšíme Panenku trochu jinak. Je to klasický generační rozkol, ten tu byl a bude vždy.

Mladé kapely to ale vůbec nemají lehké, posluchačské mládí se do našeho žánru moc nežene, stále je tato muzika vlastně maložánrem a ten kdo by chtěl prorazit opravdu důrazně, musí do jiné škatulky. Své by mohli "vyprávět" Epíci (Epy De Mye), kde folkové trio se dneska proměnilo skoro v rockové uskupení se snahou oslovit dramaturgy i jiných festivalů, než těch folkovo, trampsko countryových. Folková škutulka se pak může stát odrazovám můstka v další činnosti, asi nejznámějším příkladem poslední doby je Ondra Ládek (Xindl X), který v našem žánru začínal, aby se přerodil za pár let někam úplně jinam.

Přesto je zde např. Country Rádio, slavící letos 20 let, a dneska se kdysi čistě pražské stanice stal silný terestetický kanál se spoustou frekvencí po Čechách a mnoha fandy na Moravě po internetu. Muzice se na Country Rádiu daří a dneska tam již uslyšíte i něco jiného, než staré zavedené značky, řada profilových pořadů pak dává prostor vysoké sofistikovanosti. Pokud ale posloucháte písně na přání, jen málo přání je spojeno se současnými mladými kapelami, lidé si přejí stále jedno a totéž, mnohdy písně, které si stěží pamatuji i já, neb jsem v době jejich slávy ještě tahal kačera - a že je to již let.

Proto byste při titulky My3.avi či kapely Bezefšeho měli zbystřit. Je to dneska visačka rovnající se pojmů "špičková muzika, něco jiného a přesto krásné"

Na koncert těchto dvou pražských kapel Vás na závěr této glosy zvu PR pozvánkou, která skončila v mailu, cituji . . . 

Holky a kluci dvou muzikantských partiček My3.avi a Bezefšeho se těší na všechny, kteří si nenechají ujít atmošku nočních panoramat matičky Prahy spojených s poctivou dávkou živé hudby na letní scéně Malostranské besedy, která jest vystavěna na Střeleckém ostrově. Teplé letní večery si přímo říkají o vzdušné, dobře odvětrané prostory, což tato scéna splňuje zcela dokonale.