Luboš Stráník, zase jeden nezdolný idealista

Luboš slaví v těchto dnech 49 let od svého narození. Není to nic kulatého, ale jakýsi věk to je, nebo spíš doba, kdy se dá říci, již jsem něco prožil a o životě taky již cosi málo vím.

Luboš a Verunka to jsou dnes Stráníci a zároveň i (ne)Stráníci, jak si udávají do hlavičky svých webových stránek, ale především manželský pár, za kterým je spousta muziky, vystupování a organizátorských počinů - jejich Potlachy u Stráníků jsou již dostatečně známé a oblíbené jak mezi muzikanty, tak jejími návštěvníky.

Můžete se s nimi setkat na řadě festivalů, buď jako duo, s Mirkem Ošancem či s částí kapely Marien, Stráníci však mají za sebou bohatou minulost hraní v nejrůznějších sestavách, takže ani ta současné není určitě tou poslední.

Stranda mne vždy svým zpěvem a tak trochu projevem a image připomíná Wabiho Daňka, narozdíl od Wabiho je trochu mladší a tak ho sem tam najdete i při jamování pro lidi, naposledy jsem se s ním setkal na loňském (posledním ?) Mohelnickém dostavníku a jeho páteční jamování s Marien, Hlubokým nedorozuměním, Žambochy stálo opravdu za to. 

O Lubošovi napsal jeho blízký spolukolega Míra Ošanec, že je nezdolný idealista a nadšenec, který je denně konfrontován s realitou každodenního života a který si dennodeně nabíjí hubu, ale člověk, bez kterých by nevznikaly nové festivaly, koncerty a celá řada těch akcí a počinů, které bez idealismu a nadšení prostě konat nelze.

A protože Luboš Stráník zvaný Stranďa, anebo také šerif osady TO Stráníci Lubouš, slaví narozeniny, přáli bychom mu, aby mu jeho nadšení i idealismus vydržely co nejdéle, a zklamání, které ho díky tomu bude jistě čekat, aby bylo co nejméně. Končíme tuto úvahu zvoláním: "Ať žije Luboš a připíjíme mu na zdraví."