Poslouchat country znamená žít country . . .

Koa - deset let kapely

04.07.2010 21:37

Možná, že ještě dřív než toto F&C vyjde deska skupině Koa s názvem Dobře nám. Přesto v době ostré uzávěrky hoši ještě domíchávali, takže jsme se nakonec domluvili na rozhovoru mailem. Odpovídali všichni: Máriio Bihári (M), František Raba (F), Omar Khaouaj (O) a Camilo Caller (C). Víc o nich se dočtete v rámečku na konci článku. Důvodem k rozhovoru ovšem mohlo být i to, že kapela je spolu deset let (s výjimkou Omara, který přišel v roce 2000).

Když jsem vás letos na konci srpna zažil naživo, měl jsem radost. Kapela hrála výtečně, publikum to dokázalo ocenit a i v zákulisí bylo poznat, že vám je spolu dobře. Přesto se chci zeptat: neměli jste někdy po Zuzanině odchodu pocit, že by Koa mohla zaniknout?

F: Naopak, cítili jsme velkou potřebu dál hrát a být spolu.
O: On na to ani nebyl moc čas. Franta celkem brzy volal, že si s Máriem říkali, že bychom hráli dál. No a v současnosti dokončujeme druhou desku.

Lidi mají rádi jednoduché příběhy a my novináři je někdy spoluvytváříme. Jednoduchý příběh o Koa zní: parta výtečných muzikantů, které dala dohromady Zuzana Navarová. Nakolik je to pravda, aneb odkud se kdo z vás zná s ostatními?

F: Myslím, že tahle otázka je už trochu mimo mísu. Vždyť KOA už existuje 10 let. Je ale pravda, že nás dohromady dala Zuzanka.

Jak často vystupujete?
F: Koncertujeme v průměru čtyřikrát až šestkrát do měsíce.
C: Jak nejvíc to jde.

O některých z vás vím, že mají i jiné hudební aktivity. Takže, co kdo z vás dělá, když zrovna nehraje s Koa?
F: Camael, Workshopandmore, Golem, Karel Gott, Jitka Zelenková... K tomu hudební produkce, režie, aranžmá a studiová práce.
O: To je hodně různé. Hraji například s kapelou Amirante, což je orientální taneční hudba. Na Vánoce se chystáme s doprovodnou skupinou Septet plus na koncerty s Marií Rottrovou.
C: Všichni se pohybujeme v různých partách a hudebních aktivitách, které jsou více či méně na obživu.
M: Hraju s Therne Čhave a s Romano trajo.

O vás je známo, že máte různé etnické kořeny. Bavíte se na to téma v kapele? A vůbec, jak jsou pro vás ty kořeny podstatné a určující?
O: Už dávno ne, známe se skoro deset let. Řekli jsme si, proč se tak divně jmenujem a bylo hotovo. Naše kořeny vyplavou na povrch třeba v situacích, kdy se bavíme o politice. Taky se jich snažíme využít v hudbě.
C: Občas si ze sebe kvůli původu utahujeme, ale v hezkým. Pro nás tahle barevnost není vůbec zatěžující, je zcela samozřejmá.

Slovo world music má stále neurčitější obsah. Ale přesto, použili byste jej pro vaši mnohobarevnou hudbu? Nebo dáváte přednost jinému označení?
F: Nikdy jsem nebyl příznivcem škatulkování hudby.
O: Klidně použili, world music je všechno.
C: World music je trochu prvoplánový výraz, ale pro nás nejvýstižnější.
M: Naší hudbou se prolínají růstné styly, tak bych si ji dovolil nazvat world music.

Jak jste se podělili o autorskou stránku vaší muziky? A jak se podílíte na aranžích?
F: Aranžmá děláme většinou dohromady, když novou píseň zkoušíme a připravujeme.
O: Nejplodnějším autorem zůstává Mário. U aranží je to různé, každý si většinou vymýšlíme své party v závislosti na ostatních. Písnička si skoro vždycky řekne, co potřebuje... a když ne, tak si řekne autor.

Musí s písničkou souhlasit všichni?
F: Samozřejmě.
O: Ano.
C: Nemusí. Pakliže většina cíti, že skladba ještě nedozrála, dá se odpočinout (odležet).

Je někdo z vás kapelník?
F: Ne.
C: Nemáme určené toto výsostné postavení, většinou se domluvíme. Pro mě je určující tah a ten má Franta a Mário.

I když hlavním zpěvákem kapely je Mário, zaujalo mne i to, jak s nadhledem zpívá František. Nedostane víc příležitostí?
F: Myslím si, že prostoru mám dost.
C: Uvidíte, kolik písní má Franta na novém CD. Rýsuje se tu český Chris Rea!

Vy jste všichni čtyři individuálně velmi dobří muzikanti. Znám kapely, pro které to je prokletí, protože se usólují k smrti. Jak vy hledáte vyváženost mezi předvedením individuálních kvalit a týmovou soudržností?
F: Snažíme se vzájemně co nejvíc poslouchat, inspirovat a respektovat.
O: My tu vyváženost ani moc nehledáme. Myslím, že dobrý muzikant písničku respektuje. Usólovat k smrti se můžeme třeba v jazz klubu.
C: Pořád se snažíme zachovat formu písně. Na sólové exhibice máme každý jiné projekty.
M: Doufám, že máme natolik hudebních zkušeností, že dokážeme hudbě sloužit.

V těchto dnech dotáčíte novou desku. Kde vznikala, jak dlouho a co na ní bude?
F: Začátkem srpna jsme měli soustředění v Posázaví, kde jsme desku nahrubo připravili. V polovině srpna jsme pak přišli do studia (Professional Sound), kde jsme se svěřili do rukou zvukového mistra Pavla Hejče. A deska se právě dodělává.

Jakou část repertoáru obměníte za rok?
F: Samozřejmě je to dané tím, jak jsme zrovna plodní.
O: Když někdo přijde s novou písničkou, tak na ní pracujeme a postupně ji začneme hrát. Myslím, že to je okolo šesti písniček za rok.

Vydání desky bývá spojeno se zvýšenou aktivitou – křty, šňůry. Takže jak to máte připravené?
F: Šňůra koncertů k novému CD bude na jaře.

Nebojíte se toho, že se ozvou hlasy: No je to hezký, ale se Zuzanou to bylo lepší?
F: To už máme za sebou, bez Zuzanky jsme už 3 roky. Navíc máme hodně posluchačů, kteří nás předtím vůbec neznali.
O: Takové srovnání není na místě. Za prvé už je to naše druhá deska a za druhé jde v podstatě o jinou kapelu. Mě spíš bude zajímat srovnání s první deskou.
C: Nebojíme. Máme už spoustu nových posluchačů, kteří ani netušili, že jsme hráli se Zuzkou. Nelze pořád těžit z minulosti.

Vím, že jste vyhledávaní jako studiový muzikanti. Nenapadlo někoho najmout si do studia Koa jako celek? A jak byste reagovali?
F: KOA není kapela k pronajmutí, takže komplet bychom nahrávat asi nešli nikomu.
O: To sice jsme, ale Koa není studiová kapela.
C: Koa není studiová kapela, jinak se sami individuálně ve studiích často pohybujeme.

Jste věrni akustickým nástrojům. Neuvažovali jste o tom, občas přejít k baskytaře a elektrické kytaře? Vždyť zejména v rádiích to akustici nemají lehké.
F: Na novém CD se to už děje. Jinak si myslím, že problém je v rádiích, které akustickou hudbu nehrají.
O: Nová deska bude velký posun, hlavně z hlediska zvuku a nástrojů. Víc zatím neprozradím.

Když kapela vydá desku, posílá se do rádií. Víte, která rádia vaši muziku hrají? A která posloucháte?
F: Víme, kdo nás hraje, už podle výpisů z OSA a Intergramu. Já osobně poslouchám rádio jen v autě a vybírám si podle toho, co zrovna pouští.
O: Nevím, mám rádio jen v mobilu a to děsně šumí.

Máte nějaké oblíbené štace, kde hrajete pravidelněji a je to tam vždycky výborné?
F: Za všechny budu jmenovat třeba ostravský klub Parník, českobudějovický klub Velbloud a bohužel již neexistující Malostranskou Besedu.
O: My v podstatě hrajeme jenom na těch místech, kde se nám takhle moc líbilo. Samozřejmě, pokud někde nejsme poprvé.
C: Jednoznačně Parník v Ostravě.

Kdyby vám někdo nabídl, že peníze nejsou problém a rád by udělal dvojkoncert, kde jednou kapelou budete vy, koho byste k sobě vzali na druhou půlku koncertu?
F: Sting.
C: Já bych rád s Pat Metheny Group společně s Annou Marií Jopek.
M: Steve Wonder.

Určitě vás hraní se Zuzanou hodně ovlivnilo. Kdybyste měli citovat nějakou její větu, průpovídku, něco, co se vám nejčastěji vybaví, co by to bylo?
C: Pro mě je teď aktuální jedna věta, kterou mi Zuzanka kdysi řekla: Když tě někdo nechce, nechce být s tebou, tak to ber jako fakt a netrap se tím.
M: Spoléhej se vždycky jen na sebe.

Děkuji za rozhovor.

Jiří moravský Brabec
Folk & Country 11/2008

Osoby a obsazení:

Mário Bihári - akordeon, zpěv (klávesy, klavír). * 28. 12. 1977 v Malackách, Absolvent Konzervatoře Jana Deyla (2000), dvojnásobný žákovský mistr Evropy v běhu nevidomých z roku 1991 a 1992.

František Raba - kontrabas, zpěv. Nejstarší v kapele. Absolvent pražské Státní konzervatoře v r. 1987. Působil v Pražském symfonickém orchestru FOK, jazzových, pop i folkových formacích.

Omar Khaouaj – kytara. * 4. 7. 1977 v Mladé Boleslavi (babička z tatínkovy strany byla Turkyně a dědeček Čerkes), od svých pěti let vyrůstal v Alžírsku. Do Čech se vrátil, když mu bylo  jedenáct. Vystudoval elektrickou kytaru na Ježkově konzervatoři.

Camilo Caller – perkuse, bicí (narozen v Praze, ale babička je z Peru). Vystudoval na Státní konzervatoři Praha bicí. Hrál například s kapelami Šum svistu, Laura a její tygři, vystupoval i s Kamilem Střihavkou v !No Guitars! a s Čechomorem na Proměny tour.

Diskografie:
Skleněná vrba (Navarová-Gutiérrez-Koa, Indies Records, 1999)
Zelené album (live, Navarová-Gutiérrez-Koa, Indies Records, 2000)
Barvy všecky (Indies Records, 2001)
Jako Šántidéví (Indies Records, 2003)
Koa (Indies Scope, 2006)
Dobře nám (Indies Scope, 2008)

www.koa.cz

Kontakt

Country club Halenkovice

countryclub.halenkovice@seznam.cz

Halenkovice 617, 763 63

Vyhledávání

Jak si znázornit všechny články na jednu stránku ?

Odrolujete až na spodní část stránky a klikněte na  "Všechny články"

Rychlá orientace na stránkách ?

Vpravo nahoře klikni na odkaz "mapa stránek"

Již jsme i na Facebooku, zařaďte se mezi naše přátele a zprostředkujte stránky i Vašim kamarádům 

Všimněte si možnosti chatovat při prohlížení webu, jak čti Zde

 

Country club Halenkovice - vaše brána do světa hudby, spuštěno 10. dubna 2010 ©

Tvorba www stránek zdarmaWebnode

Přístupy na web počítáme od 26. dubna 2010