Je dneska hudba opravdu jen doplňkem k jiné činnosti?

Toť otázka, kterou řeší řada renomovaných odborníků. Diskuzi zasvědcených Vám předkládám v další části článku odkazem, závěr je ale jednoduchý.

Lidé dneska nechodí za muzikou, ale za zábavou. Je otázka, je-li to dobře či špatně, je otázka, zdali se jedná o trend či skutečnost, která se vyvinula z dnešního životního stylu. Prostě je ale nutno vyjít z toho, že je to fakt.

Dnešní život, to je především stres a málo času na cokoli, když se pak opravdu najde den, dva volna, lidé chtějí relaxovat (každý po svém - někdo aktivně na kole, turistikou či jiným sportem, jiný potřebuje adrenalin, další si raději lehne a čte knihu a nebo vyráží za jinou zábavou). Řada rodin ale nejspíše nevyráží nikam, vrcholem je tak nejvíce návštěva hypermarketu spojená s kinem či dobrým obědem. 

Ti, kteří se snaží být aktivní pak své aktivity sdružují, vyrazí na kole, cestou se vykoupou, prohlédnou památky a večer vyrazí za muzikou. A nebo si vyhlídnou nějaký hudební festival a s partou kamarádů si to užijí - dobré jídlo, dobré pití, muzika jako třešnička na dortu a nebo doplněk dobré nálady.

Lze se pak těžko divit organizátorům, že se snaží dramaturgii festivalu přizpůsobit publiku - tedy nepředkládat, co by měli poslouchat, ale předkládat to, co poslouchat chtějí. A každý muzikant, kapela tyto hodnoty ctí, alespoň na festivalech se každý snaží ve svém bloku zahrát pecky, které lidé znají a tudíž budou spokojeni.

To, že z festivalů FCT mizí přirozené hraní po festivalu, je fakt. Pokud se po skončení hraje u ohně, či jinde, je to zpravidla věc samotných muzikantů, než účastníků. Tam kde pořadatel muzikanty od publika po skončení oddělí - hraje se v soukromí, tam lidé odejdou, mnohdy sklamáni. Řada organizátorů slibuje oheň a večerní jamování, které ale není naplněno, není prostě nikdo, kdo by tu hrál. Samozřejmě jsou vyjímky, ale ty jen potvrzují pravidlo.

Pamatuji doby, kdy tomu tak nebylo. Problém je i opačný. Když již někdo hraje, řada posluchačů chce stále jedno a to samé. Tedy hraj co znám, jinak mne to nezajímá. A že toho lidé znají čím dál tím méně je taky skutečnost, kterou potvrdí každý, kdo se na hraní aktivně podílí.

Co z toho všeho plyne?

Dobrý organizátor akce by měl předkládat kvalitní dramaturgii, dávat lidem to, co je trend, ukazovat, kam se trend vyvíjí, zvát muzikanty a skupiny různých žánrů a stylů, aby se večer neodehrával v jednom stejném stylu a přitom působil kohezně. Na druhou stranu, ti kteří odhadnou své publikum, udělají dramaturgii dle lidí, kteří chodí a přijdou znovu, ti pak nemají problém s návštěvností.

Samozřejmě - velký festival s velkou podporou si může dovolit pozvát hvězdy žánru a pak i bohatá a správná dramaturgie zajišťuje úspěch, ale většina festivalů musí počítat i s tím, co vydělá na vstupném, a zde pak dramaturgie musí jít lidem naproti.

Každý, kdo po festivalech jezdí, to vidí a slyší a proto diskuze na kterou dále odkazuji je sice poučná a zajímavá, ale lidé - posluchači jsou dneska trochu jinde, alespoň ti, kteří tvoří většinu menších žánrových festivalů, kterých je ale nejvíce.

Celou diskuzi můžeš najít zde

A nebo pohled z tohoto úhlu na festival v Náměšti nad Oslavou najít tady

a nebo zde