Vančura se dohodl s Jakubem Rackem

Zdá se, že kapela Rangers má opět složitější období. Za těch 47 let, které se chystají letos oslavit, se toho událo již mnoho. Ze "zakládajích členů" zůstal jen Honza Vančura a Mirek Řihošek. A jak známo, Honza Vančura má od roku 1987 až do 2005 velkou pauzu.

Rangers ustáli nejen personální výměny, ale i boj o značku Rangers, (Rangers band, agentura Rangers), ale především tragickou smrt Milana Dufka, který zahynul v listopadu 2005. Tady se zdálo, že s odchodem „duše“ Rangers a majitelem ochranné známky kapela definitivně skončí. Zde se ale ukázaly Vančurovy podnikatelské vlohy a zkušenosti. Vše oživil a kapela jede dál. Milana Dufka nahradil typologicky podobným hráčem a zpěvákem,Karlem Macálkou, který zároveň jako multiinstrumentalista výrazně posílil hudební sekce kapely.

Smrt Milana Dufka taky otevřela boj o známku Rangers. Ten sice vyhrál Honza Vančura, ale z kapely, která tvořila základ Rangers v době, kdy on podnikal, se vytvořil tzv. Rangers Band zastupovaný agenturou Rangers, kterou vlastní další člen skupiny, který stál u zrodu kapely, Jiří Veisser.

Přesto mám dojem, že Vančurovým Rangers došel již v těchto letech dech. Honza již hlasově nezvládá to, co dříve – věk je věk a řadu let nezpíval, Macálka to sám neustojí a ostatní v kapele přece jen ve zpěvu mírně zaostávají.

Když jsem naposledy Rangers slyšel, dost mne jejich vystoupení zklamalo. Nic nového, jen oprášené staré hity a muzikálně spíše ústup ze slávy. Zatím, co jiní Vančurovi vrstevníci využili své jméno, nabrali mladou krev a dodnes válí a své staré hity hrají lépe, než v dobách jejich největší slávy, Rangers touto cestou nešel, ke své škodě. A další personální změny tomu moc nepomohou. Navíc časté střídání na postu kontrabasu ukazuje, že to není jen o kvalitě hraní, ale i o vztazích v kapele.

S koncem roku s kapelou přestává vystupovat Tomáš Jedlička, na stránkách se Honza Vančura od další spolupráce distancuje, ale končí i Karel Macálka, který dost táhl celou kapelu. Jeho náhrada bude jistě komplikovanější, neboť vedle hry na něm stála i část pěvecké zátěže.

Jak vyplývá z posledních dnů, problém zdá se býti vyřešen. Karla Macálku nahradí Jakub Racek, tedy náhrada dostatečně fundovaná. Jakub, člen Monogramu, jistě není dostatečně vytížen jen v jedné kapele a po ochodu od Pavlíny Jíšové se mu lano od Vančury jistě hodí. Uživit se muzikou je dneska těžké a hrát v Rangers je něco, co se neodmítá.

Přesto mne to moc nesedí. Honza Vančura není žádný lidumil, ale světem protřelý kapelník, a nevím nevím, jak se s tím Jakub srovná. Čas ukáže, zdali si skvělý hudebník a kytarista nechá diktovat a bude-li mu dnešní úroveň skupiny po chuti. Ta se totiž s bývalou kvalitou Rangers dá již těžko srovnávat, i když suverénost vystupování Honzy Vančury je až zarážející, hlavně pro ty, kteří muzice trochu rozumnějí.   

Dramaturgové festivalů si této skutečnosti všimli již mnohem dříve, na velkých festivalech se s kapelou moc nepotkáte, táhne spíše jméno a spíše ty posluchače, kteří kapelu a jejich písně znají z dob její největší slávy, aniž by trochu sledovali, co se v žánru děje.

Kapela sice hraje stále stejné pecky, ale jejich podání již zdaleka nedosahuje kvality bývalých Rangers, zvláště u živých vystoupeních je to znát a proto i těch vystoupení ubývá. Možná i toto je důvodem, proč Karel Macálka odešel.

No a Jakub? Čas ukáže, ale myslím si osobně, že si Jakub k Rangers odskočil na brigádu, každá koruna se hodí.

Tak mu přejme a kapele taktéž, ať je to spolupráce plodná a přínosná.