Valašský nákyp - 11. 11. 2011 od 18.00 hodin

Tento multižánrový festiválek se letos koná trochu později a to v komorním obsazení: PASS, Longer Effect, Vrkoč a Gympleři. Folkový Vrkoč uvede své nové CD s 18 písněmi, Gympleři oslaví 18 let své činnosti. Že by nasněžilo asi ani ve Vsetíně zatím nehrozí, takže pozvánka na příjemně strávený večer především pro místní a ty z blízkého okolí. Vše začíná v 18.00 hodin (18 je symbolicky dodržena jako magické číslo letošního festivalu) v Malém sále Domu Kultury Vsetín a oficiální konec se čeká kolem 23.00 hodiny.

Loni jsem se akce zúčastnil po několika letech a bylo to příjemné setkání. Malý sál Domu kultury ve Vsetíně nabízí komorní scénu cca pro 100 posluchačů. Organizátoři střídali scény sálu s podiem restaurace, která sídlí „přes chodbu“ naproti. Na jedné scéně se hrálo, na druhé se kapela chystala, posluchači se přesouvali a tak zaujímali vždy nová posluchačská místa, přesun posluchačů od scény ke scéně jsem naposledy zažil v Děhylově na krásném festivalu Za vodou, který se ale již několik let nekoná, především z důvodu nedostatku financí.

Obsazení je letos méně bohaté a poskládané vyslověně z domácích kapel (Vrkoč, Gympleři, Longer Effect) a ani PASS to nemá daleko (Zlín). Ale atmosféra festiválu určitě zůstane. Mám na něj dobré vzpomínky a to nejen pro to, že jsem loni vyhrál CD skupiny Vrkoč jako účastník losování vstupenek.

Za celým festiválkem organizačně stojí skupina Vrkoč a především Dušan Trličík. Moderátorem je bývalý katyrista Gymplerů René Mikulenka, kterého jistě znáte z komorní scény U Mokrošů ze Starého dobrého westernu.

Na festivalu se chystá skupina Vrkoč pokřtít své právě dokončení CD s názvem - Plán mám jenom na zítřek. O tomto CD sám kapelník, který složil převážnou část hudby i textu písní, říká:  „Je to v pořadí třetí Vrkočí CD a název „Plán mám jenom na zítřek“ je podle jedné z písní. Na nové desce jsou dvě písně se speciálním příběhem. Píseň "V díře", zachycující období ještě před vznikem kapely, věnovaná bývalé avšak námi oblíbené hospodě u Trampa. A pak píseň "Slova co nejdou zpátky vzít", která byla složena u příležitosti svatby našeho houslisty a zpěváka. Zajímavé, ale je, že kromě této svatební písně jsou zde natočeny také dva songy, které byly již na svatbách hrány. Jednu jsme hráli na svatbě našeho bubeníka, druhá pak zněla na svatbě našeho houslisty,“