Reportáž z Majfestu či Biofarmy.

Letošní počasí je opravdu nepředvídatelné a k organizátorům festivalů nemilosrdné. Jakoby pokles zájmu sponzorů spojený s všeobecně proklamovanou krizí nestačil. Řadu zájemcůl o festivaly pak odrazuje nedobrá předpověď počasí a když již někam vyrazí, vše pokazí vichr a blesky.

OtrokoviC-majfets je akce, kterou pořádá sdružení Kamamár o.s., parta nadšenců, která se vymezila z původní sestavy organizující původně Oldřichovický žejdlík. A tak přibyl nový festival v novém termínu a zatím se drží. Letost dramaturgue neslibovala žádné velké pecky, snad vyjma COpu a Kiďáka, o to větší měla propagaci. Na webu, plakáty, reklama v regionu dobrá. 

Areál je dostatečně velký, na účast lidí, kteří na festival zavítají bych řekl, že až moc. Ale v Otrokovicích podobných míst u vody mnoho není. Každoročně se festival vypořádává s tím, že lidé chodí až spíše odpoledne, dopolední účinkující hrají v pravdě pro pár nadšenců a organizátory. Letošní sluníčko a smrtonosné vedro zahnalo návštěvníky spíše do vody a nebo pod stříšky krytých stolů a laviček po obvodě areálu a tak se před podiem zdálo úplně prázdno, což určitě muzikantům moc nesvědčí. K divákovi je to daleko, kontakt s publikem chybí, zvuk je nevyvážený. Co jsou blízko mají pocit ohluchnutí a ti po obvodu zase spíše zahuhlanost, což je ale dané profilem amfeteátru.

Určitě by se hodily zastřešené plochy v podobě stanů blíž k podiu či možná přímo na betonové taneční ploše, ale zase to chce další náklady, no těžko hodnotit.

Nevím jak se líbilo jiným, s přáteli se kterými jsem byl se moc nelíbilo, ale otázkou zůstává nma kolik se na všem podepsalo počasí. Jak známo cca kolem 20,00 hodiny se zvedl velký vítr a začala bouřka nadregionálních rozměrů, blesk stíhal blesk, vítr strašný a pak déšť. Pro závěr festivalu smutný konec. Nedohrálo se jak bylo naplánováno, lidé se rozutekli, zůstalo jen pár opravdových nadšenců. O nějakém jamování u ohně se mohlo nechat zdát.

Je to škoda oboustranná, ale dešti a větru neporučíme.

Na ale na festival alespoň ti, co chtěli přijít přišli a tak se napodařený závěr na vstupném zas tak nepodepsal.

To na bioframě na Jurém to bylo horší. Tam, než stačili pořádně vstupné vybrat, vítr rozfoukal účastníky do svých domovů. Na Biofarmu můžete na kole,pěšky, autem spíše vyjímečně a to zase raději čtyřkolka s velmi vysokým podvozkem, neb cesta nahoru je spíše pro teréní auta a nebo tank.

Lidé se sešli a Svaťa Kotas band začal podle plánu, pak se ale začal zvedat vítr, posléze blesky a hromy. Kdy byl pěšky, raději hned vyrazil domů. Ti co zůstali, tak následnoá bouře zahnala do vnitř. Venku nešlo ani stát natož tak sedět. Aparatura zůstala venku a jestli dneska hraje, tak si může její majitel blahopřát k velké výhře.

Kapelka Podjezd sice dorazila načas, ale z vystupování pro fanoušky se stala spíše vlastní soukromá akce. I tak pak cesta domů připomínala bobříka odvahy. Voda a kamení se valily z kopce dolů s nebetyčnou energií.

I Zde plánovaná a krásná akce vzala za své vinou počasí.