Regi Banjo poprvé venku a jiném termínu - reportáž

A již je zde reportáž z festiválku, kterou řadu let organizují nadšenci z Velké Bystřice.

Regi banjo je vlastně „malý bratříček“ Bystřického Banja, které se koná spoustu let vždy na podzim ve Velké Bystřici. Akce tak vydařená, že se pořadatelé v minulosti rozhodli o její menší verzi na jaře – Regi banjo. Již samotný název měl evokovat, že se jednalo především o přehlídku a soutěž regionálních kapel, jejichž vítěz měl pak vystoupit na hlavním Bystřickém banju a doplnit tak vždy kapely, které zde byly pozvány, jako ukázka zdatnosti regionálních zástupců.

Jak z letošních pozvánek vyplynulo, Regi banjo se se svým 10. ročníkem letos termínově posunulo (z března na začátek června) a především se přemístilo ze sálu kulturního domu před areál zámku ve Velké Bystřici.

To byla hlavní organizační změna nových organizárotů, kteří konání festivalu převzali loni od Jerryho Koše, který za akcemi v minulosti stával. A jak se vše vydařilo?

To uvádí reportáž, a jelikož je rozsáhlá a skládá se ze dvou částí – povídání o Regi a pak komentář ke kapelám, nechám povídání o festivalu na Martinu Seidlerovi – a samotnou reportáž z vystupování kapel, kterou připravil Jerry Koš, předkládám v příloze, odkaz je uveden nížeji.

Na úvod je třeba říci, že Regi banjo, ikdyž uplynulý víkend byl počasím k pořadatelům nevlídný, se nakonec uskutečnilo venku a toto rozhodnutí se ukázalo nakonec jako zdařilé. Proudy vody se Velké Bystřice vyhly, a ikdyž trochu sprchlo, vše bylo v rámci běžných zvyklostí (po loňském propršeném létu jsou posluchači přece jen více odolní a zvyklí na mnohem horší podmínky).  

Tak tedy jak to vše minulou sobotu probíhalo, cituji z materiálu Martina Seidlera . . .

To, že bude X. REGI banjo jiné než těch devět předchozích, bylo jasné už dávno před jeho konáním. A ono bylo. V mnohém jiné, v mnohém podobné. První výraznou změnou byl počet kapel, který byl letos menší než obvyklých deset. Šest soutěžících je pro regionální přehlídku asi skutečně už méně, než by bylo ideální,  na druhou stranu to přispělo k pohodovější atmosféře přehlídky a přineslo více hudby a méně technických přestávek na zvučení. Zázemí bystřického amfiteátru se podle očekávání ukázalo pro pořádání této akce velmi vhodným a byli jsme velmi potěšeni kladnými reakcemi vystupujících i publika. A to si představme, jaká by to byla paráda, kdyby nám přálo počasí!

Počasí – to je samozřejmě alfa a omega akcí pod širým nebem. Letos si s námi doslova pohrálo. Vytrvalý déšť a pesimistická předpověď evidentně odradila mnohé z těch, co účast plánovali. Nejeden z tradičních mnohaletých posluchačů chyběl a k mojí potěše jsme naopak mohli na Banju přivítat řadu těch, kteří mezi nás přišli poprvé. K těm, co odvahu našli a přišli, se nakonec počasí zachovalo na dané podmínky poměrně přívětivě a těch pár lehkých přeháněk průběh přehlídky nijak neovlivnilo.

Můžu vám ale říct, že když se tým organizátorů v 11 hodin a pak v poledne rozhodoval, jestli zůstaneme venku nebo dezertujeme do sálu, lehko mi vůbec nebylo. Během přehlídky jsem každou čtvrthodinu hypnotizoval animace meteorologického radaru a s měnícími se barevnými tvary přicházejících a odcházejících dešťových mraků kolísala i míra radosti nad průběhem přehlídky. Krize nastala kolem devatenácté hodiny, kdy začínalo tříhodinové finále přehlídky a od Vyškova se k nám hnala hradba mraků přinášející nejmíň dvě hodiny solidních srážek. Svatý Petr však asi vyslyšel naše prosby a mohli jsme tak s velkou úlevou pozorovat, jak se oblačnost v zapadajícím slunci nad Velkým Týncem rozpadá. Když pak nastupovali Keltové a hrozba deště byla definitivně pro zbytek večera pryč, dostavil se krásný pocit z rozhodnutí zůstat venku.

A zde je slibovaná reportáž ze samotné soutěže a vystoupení kapel, sestavil a napsla Jerry Koš

REGI 2012 hodnocení akce_zkráceno.pdf (219,6 kB)