Předzahrada v Lipníku – slunečno, vedro, příjemno a krásno

Největší hudební festival Zahrada, který dneska začíná v Náměšti na Hané odstartoval již včera svými Předzahradami. Konaly se hned dvě, ta první v Lipníku nad Bečvou od 16,00 hodin a ta druhá od 18,00 hodin ve Šternberku.

Irish Rose, Epy de Mye a Marien si střihly hned dvě vystoupení a to jak v Lipníku, tak ve Šternberku. Na krásném náměstí v Lipníku nad Bečvou jsme pak vedle zmiňovaných kapel mohli slyšet duo Sova, Slamák, Alibabu a Žambochy. Šternberk nabídl navíc Devítku.

Úderem šestnácté hodiny byl zahájen koncert v Lipníku za úvodního slova již zkušené moderátorky, bývalé členky skupiny Pupkáči a autorky mnoha krásných písní Blanky Tornádo Prudilové. Lipnické náměstí bylo zalito sluncem, které hřálo až nemilosrdně a to jak na účinkující, tak na diváky. Ti se měli na rozdíl od vystupujících možnost schovat do stínu radnice, vystupující si to odpotili přímo na jevišti.

Každá z vystupujících skupin měla hodinový prostor na své vystoupení včetně zvučení, nejdéle hráli právě Irish Rose, kteří přehlídku zahajovali a zvučili se před svým vymezeným časem.

Irish Rose, tentokrát ve čtyřčlenné sestavě (Katka, Duška, Evka a Jožo) tedy housle (mandola), flétničky, kytara, rytmika a zpěv. Chyběl akordeon, když jsme na náměstí dorazili, kapela již hrála a pak během svého vystoupení tuto skutečnost již nekomentovala. Irish Rose to z účinkujících měli nejdále, až z daleké ciziny, slovenských Košic. Po strastiplné 8 hodinové cestě vystřídali výheň auta za výheň podia.

Irish Rose rozehrála svůj tradiční repertoár, písně zpívané se střídaly s instrumentálkami, odezněly známé standardy, nové věci i autorská tvorba. S podmínkami jeviště se nejlépe vypořádala Evka, co by zpívající a doprovázející se na bodhrán, který nejméně trpěl vysokou teplotou, souhra flétniček a houslí mnohdy zakřípala, stejně tak ladění. Podmínky ale měly k optimálnu daleko, chyběl akordeonový podklad. Přesto milé a hezké vystoupení. Škoda jen, že Katka zapomněla kapelu představit a okomentovat, proč sestava s omezením. 

Irish Rose v 17,00 hodin vystřídalo trio Epy de Mye. Bohužel taktéž neúplné, chyběl Lukáš Kazik, nemocen, jak zněla jeho omluvenka a tak Lucku s Honzou doprovázel na cajon Vojta Kolář. Epíci odehráli svůj tradiční repertoár a tak jsme mohli slyšet Lovce Amorů, Zabili básníka, Ženy mužů, Nad ránem, Obyčejné fotky, Opustíme vzory, Srdce se míjejí, Zahrádka i již legendární Tatru. Jen ta druhá kytara chyběla více, než se zdá. Hodinky uplynula co by dup a na podium se zadrátovala další kapela, tentokrát z Pardubic.

Marieni dorazili v šestičlenné sestavě jedním autem, a je mi záhadou, jak se tam i s nástroji všichni naskládali a to podotýkám neměli žádnou dodávku. Jejich vystoupení bylo opět tradiční, ikdyž po dojmem zřejmě druhého večerního koncertu zazpívali i písně, které jsem poslední dobu od nich moc neslýchal a to Christianu, Pěčínskou, Zrcadla, ale i věci z nového alba – Ulice, Memento Mori, pánové si dali Mejdan v hlavě.

Vše komentoval Víťa Troníček, opět dobře naložený a rozverný, zřejmě si užíval své nové kytary Martin, kterou vyměnil za tradiční Jamahu. I Marieni byli se záskokem. Zubřík se prý doma léčí s Achilovou přetrženou šlachou a tak na harmoničku zaskočil starší bratr Honza. Marieni se tak opět sešli v sestavě – dva sourozenecké páry (sourozenci Němcovi a Troníčkové, a jedním párem manželským – Troníčkovi, jedním sousedským vztahem). Zatím jim to klape a to jak lidsky tak hudebně.

Po kapele Marien vystoupili dva písničkáři, kteří hrají spolu, ale jakoby každý má svoji invenci a to duo Sova – Slamák. Pánové se potkali v roce 2005 a od roku 2006 hrají spolu a jde jim to opravdu dobře. Milan (Sova) velmi dobře zvládá kytaru a s klasickým stylem, který je velmi dobře identifikovatelný hned po druhé písni, tvoří hudební základ písní. Kuba (Slamák) pak doplňuje hru svým zpěvem, rytmikou a druhou kytarou u svých písní.

Pánové odehráli základ svého repertoáru – Kapesní atlas světa, Třetinové blues, Sáru, v Hospodě Moravě, Vánoce se blíží, Bakterie, Třetí sudička a další. Neměl jsem je možnost zatím vidět naživo a byli pro mne příjemným překvapením. Jelikož se na letošní Zahradě účastní jako soutěžící, uvidíme, jak jejich písně zaujmou publikum a kolik hlasů si nakonec vysoutěží.

Cca v 20,00 hodin se na podium chystala Alibaba – to jsem již musel odejet a tak nevím, v jaké sestavě vystoupili – zdali v té menší či plné. Viděl jsem Mirka s Jarkou a Krbiho, tak asi té decentnější.

Vše zakončovali Žamboši – jejich trio Honza, Stáňa a Jiří přijeli již na Sovu se Slamákem. Stána vehementně pobíhala s fotoaparátem a fotila vše kolem, Jiří rozprávěl s řadou známých, které na náměstí v Lipníku potkal a Honza si užíval poslechu své konkurence. Jejich koncert byl jistě zase velmi výživný, ale jak jsem již napsal, na něj jsem již také nebyl.

Na náměstí se v průběhu odpoledne sešla velmi pěkná návštěva, hezké počasí a tradice těchto akcí postupně lidi přilákala, nabito měli hlavně Marieni, neboť hráli v tu správnou dobu. Kolem 20,00 hodin se lidé již zase začali ztrácet, ale stále jich bylo plno. Kolik vydrželo až do posledních tónů Žambochů, nevím.

Na náměstí jsem viděl řadu známých tváří, vedle Blanky Prudilové a jejího muže, Boba Hurikána, Aleše Kubise, který přítomné zval na svůj festival Folk na letním příští týden i bývalé členy Pupkáčů, samozřejmě vystupující a pak dvojici slovenských kamarádů – Tonyho s Marcelou, kteří snad nechybí na žádné větší akci a stávají se tak inventářem každého festivalu.

Lipník se určitě vydařil, počasí vyšlo a pozvánka na Zahradu byla položena více, než důstojně.