Nech svět, ať se točí dál

Ročník 47, to není jen název známé písně Wabiho Daňka, jedna z nejsilnějších generačních výpovědí ve folkové tvorbě, ale především rok, ve kterém se Wabi narodil.

Ano 30. ledna letošního roku bude i Wabimu 65 let. Generace největších folkových legen pomalu stárne, po Honzovi Nedvědovi a Pavlu Žalmanu Lohonkovi a celé řadě dalších se přes onu pětašedesátku za pár dnů přehoupne i Wabi. Kde jsou ty časy, když jim bylo jednadvacet let a přes třicet byli třetihory . . .

Barda trampské a folkové písničky, který především ve své první životní půli skládal jeden hit za druhým, dost přibrzdily vážné zdravotní problémy v polovině devadesátých let (viz dále), aby se na podia vrátil i s Milošem Dvořáčkem a znovu přinášel radost a pohlazení svým hlasem, písničkami a svou přítomností.

Po tomto období jde Wabimu skládání čím dál obtížněji, v období po své nemoci to snad nejde vůbec, přesto se Wabi neutápí jen ve svých starých hitech a snaží se najít cesty, jak dále.

S mágem kytary, Milošem Dvořáčkem, po svém návratu změnil spoustu aranžmá svých písní, Miloš je svou hrou nazdobil a obzvláštnil, zněly nově, přestože to byly ony staré známé hity. Wabi využil i potenciál a zámost písní Miroslava „Skunka“ Jaroše.

Vydal vlastně dvě CD, kde především znějí tyto písničky. Za zády má skvělou kapelu poskládanou z prvotřídních hráčů z Malinabandu, na druhém CD se ale podílejí např. i AG Flek ve sborovém zpěvu, či Radek Pobořil na akordeon. Foukačku mistrně zvládl Ondřej Konrád. Wabi prostě dělá, co může a když se nerozrůstá jeho autorská tvorba, pracuje alespoň na tom, aby potěšil písněmi, které máme v srdcích. A když se tyto písně správně uchopí, zastřeší je skvělí muzikanti a Wabi přidá svůj charismatický hlas, je najednou i „z profálknuté písně, znějící ve všech hospodách“ krásná poezie.

Wabi za těch šedesát pět let zažil mnoho úspěchů i pádů, jeho život je obrazem výkonného hudebníka, autora i skladatele, prošel mnoha peripetiemi života, ale především je to takový český Kriss Kristofersson.

Velmi krásnou vzpomínku Wabimu věnoval v těchto dnech Sandy Nosek, kdy ve svém týdenním pořadu Na cestě „zasílá“ Wabimu pomyslný hudební dopis, ve kterém formou vzpomínání na jeho osobní setkávání s Wabi Daňkem připomíná největší mylníky Wabiho života.

Celý pořad – stopáž cca 55 minut – si můžete poslechnout zde.

Určitě, pokud jste dokument o Wabiho složitém období jeho zdravotních problémů, ale i problémů lidských v souvislostí s jeho dětmi a prvním či druhým manželstvím, neshlédli, udělejte tak, otevře se Vám další rovina a úhel pohledu na Wabiho život. Pořad 13. komnata Wabiho Daňka má sice také určitou stopáž, ale stojí za to.

S Wabim proběhlo nespočet rozhovorů v nejrůznějších úsecích jeho života, připomeňme si dva z nich, první z bdobí roku 1997 zde, druhý z roku 2009 tady.

A zde najdete pár Wabiho nejslavnějších písní i s akordovým kladem.

Připomeňme si na závěr příspěvku výčet Wabiho úspěchů, jen telegraficky

Autorská Porta za písně

1981 – Ročník 47

1982 – Fotky

1983 – Nevadí

Interpretační Porta

1971 – skupina Plížák

1974 – skupina Rosa

Zlatá Porta - za rozvoj žánru v roce 1979 a tip Melodie tzv. Bílá Vrána

A na závěr pár řádků o Wabiho zdravotních peripetiích, o kterých se zas tak moc neví . . . cituji z pořadu 13. Komnata Wabiho Daňka, . . .

Trampský bard Stanislav "Wabi" Daněk zaplatil v polovině devadesátých let vysokou cenu za způsob života, který do té doby vedl. Třikrát za sebou na něj sáhla smrt. Jednoho dne se mu po návratu z koncertu udělalo nevolno, začal mít poruchy chůze, špatně mluvil, ztrácel paměť. Lékaři Daňkovi zjistili ucpání cévy v mozku krevní sraženinou a krvácení do mozku. Léčba sraženinu rozpustila, ale strach, co bude dál, zůstal. Při vyšetření lékaři navíc zjistili a později operovali velkou výduť v písničkářově mozku. Byla to další smrtelná hrozba pro stárnoucího muzikanta s nedobrou životosprávou, kde převládal alkohol, tučná jídla, nedostatek pohybu. Po dalších dvou letech přišel srdeční infarkt. Všechny tyto osudové křižovatky Wabi Daněk přežil, ale v jeho životě se hodně věcí změnilo. Wabi zjistil, že mu vyhasl tvůrčí potenciál, ztratil schopnost skládat písničky. I když se snažil sebevíc, výsledek nestál za moc. Začal hledat cestu zpátky a hledá ji dodnes. Snaží se vrátit proti proudu času, ke kořenům své osobnosti. Chtěl by vyřešit vztah s dcerami, který se velmi narušil, když se rozvedl a podruhé oženil. Další nezhojenou ránou je zásadní a osudový vztah s rodiči, bez kterých by prý nikdy nebyl tím, čím je: trampským písničkářem. To, že se s první ženou rozvedl a odešel ze Zlína do Prahy, snášeli Wabiho rodiče velmi těžce a nikdy mu to úplně neodpustili. Doufá, že se mu ještě podaří napravit to, co změnit jde a smířit se s tím, kde již je na změnu pozdě. V době natáčení pořadu 13. komnata byl odhodlaný vyrovnat s nedořešenými problémy v soukromém životě a najít ztracený pramen své inspirace.