Poslouchat country znamená žít country . . .

My3.avi

05.07.2010 09:39

Vítěz Zahrady 2008
Díky za hlasy, avíci…

S My3.avi o vítězství na Zahradě, cestě do Francie a budoucnosti folku

Na své seznámení se skupinou My3.avi nezapomenu. Byl červenec 2006 a já jsem měl na Zahradě na scéně Zámek uvádět recitály svých dobrých známých – Jiřího Smrže, Sester Steinových a Hudecké úderky Jirky Plocka. Jenže předchozí program se protáhl, můj předmoderátor Martin Kadlec musel odběhnout za svými muzikantskými povinnostmi a já jsem neplánovaně musel uvést dvě poslední kapely “jeho” bloku.

Jednou z nich byli My3.avi, o kterých jsem tehdy nevěděl prakticky nic… Od té doby sice uplynulo jen něco přes dva roky, nicméně z My3.avi se stala obdivovaná a opěvovaná skupina, která v červenci 2008 na Zahradě v soutěži o Krtky suverénně zvítězila. A tak jsem si znovu přečetl starší rozhovor s bubeníkem Honzou Výborným a položil jsem několik otázek druhému Honzovi v kapele, kytaristovi a zpěvákovi Janu Špalkovi.

 

V roce 2006 Honza Výborný tvrdil, že nepřemýšlíte o “rychlém natočení celého alba”. O rok později už byla vaše debutová deska Veselá melancholia na světě. Jak probíhalo nahrávání? Rychle? Pomalu?

Natáčení probíhalo nejprve rychle, později se zpomalilo a ve finále jsme si piplali téměř každý detail a o celku jako takovém hodně přemýšleli. Čas přestal být důležitý. Nebyli jsme tlačeni ničím a nikým a plně využívali tohoto luxusu. Nebylo to ani tak naší zásluhou, my jsme samozřejmě od začátku z toho chtěli dostat maximum, ale ve studiu jsme do té doby měli jen minimální zkušenosti. Tím pádem jsme byli hodně odkázáni na to, do jakých rukou se dostaneme. V Ústí nad Labem, kde jsme taky něco roztočili, se s námi moc nemazlili.

O to větší štěstí jsme měli na jihu Čech, kde k nám přišel vyloženě jako slepej k houslím pan Petr Michal z MK Production. To, co jsme dělali, se mu zalíbilo a prostě nám ani sobě nedovolil něco vošulit. Hned v úvodu řekl, že demáče netočí, že točí jenom desky a neúnavně se do toho pustil. Vypadalo to pak tak, že on celou noc někde zvučil, nám nechal klíč od studia, my přijeli na víkend z Prahy, pěkně se vychrupali a on v osm ráno klepal na dveře s čerstvými rohlíčky, udělal nám kafíčko a šlo se točit.

Takže za víkend jsme natočili pár stop, odvezli si to domů a tam jsme to měsíc poslouchali a přemýšleli, kudy dál. No a takhle se to táhlo skoro dva roky. Zmiňuji to hlavně proto, že Petr za tuhle práci, o kterou původně asi ani nestál, nikdy nedostal ani korunu, ačkoliv ho taková práce má živit. Jen plnil sliby někoho jiného a plnil je sakra dobře. Jen díky němu, díky jeho práci a neustálého nakopávání se nám povedlo natočit něco, za čím si dodnes moc rád stojím. Zkrátka jsme měli kliku na skvělého člověka a už se k němu těšíme znovu. Doufám, že co nejdříve…

My3.avi původně vznikli jako další projekt členů popcorové skupiny BBQ. Ta stále funguje?

Kapela BBQ již nefunguje a nejspíš už ani fungovat nebude… Její bývalí členové si jdou svými vlastními cestami, na kterých je jim doufám dobře.

Letos jste absolvovali televizní natáčení a cestu po západní Evropě. Nejprve se zeptám na Francii a Lucembursko. Jak jste se tam dostali a jak turné probíhalo?

Dostali jsme pozvání od pořadatelů festivalu středoevropského filmu přijet a zahrát do Nantes. Celý festival byl ukončen koncertem, hráli jsme my a ještě jedna místní cikánská kapela. Dostali jsme se tam tak, že nás na jednom pražském koncertu v Blues Sklepě viděl jeden Francouz, líbilo se mu to, a tak nás pozval. Já jsem k tomu nejdříve přistupoval dost skepticky, přišlo mi to ulítlý až moc, ale termín se blížil, zájem trval, počet mailů se rozšiřoval a najednou jsme seděli v autě a mířili na západ. Přijeli jsme, zahráli, vyvalili bok u oceánu, cestou zpět zahráli krajánkům v Luxu a tradá domů. Celý tenhle výjezd byla skvělá zkušenost, dovolená a maximálně příjemně strávený čas. Na našem webu o této akci visí poměrně rozsáhlý report pro všechny, kteří touží po detailu.

Vaše písně jsou sice hudebně barevné, ale stojí hodně i na textech. Jak se vám dařilo oslovit francouzské posluchače?

Já jsem o tom před cestou dost přemýšlel, ale na nic lepšího než před každou písní říct, o čem se asi teď bude zpívat, jsem nepřišel. Kupodivu to nikomu nevadilo, lidé se smáli, tleskali, poslouchali a tancovali a vůbec neřešili, že na ně hulákáme něčím tak nesrozumitelným, jak jen čeština pro Francouze může být. Dalo by se dokonce říct, že šlo, alespoň pro mne, o jedno z nejhezčích hraní, které jen potvrdilo ono známé, že hudba nemá a nezná hranice.

Dramaturg Ivo Cicvárek si vás vybral do jednoho dílu pořadu Na moll. Je televize opravdu tak mocným médiem, jak se tvrdí? Zvedla se například po odvysílání pořadu vlna zájemců o desku nebo o váš koncert?

Žádný dramatický nárůst čehokoliv jsem nezaznamenal, jen pár milých vzkazů a komentů, ale jinak nic, co by stálo za zmínku. Ale rozhodně šlo o zajímavou zkušenost z různých hledisek, příště to třeba bude lepší nebo výraznější, uvidíme…

Po cenách z Trampské Porty jste letos konečně zabodovali i na Zahradě. Vaše vítězství v kategorii kapel bylo suverénní, avšak největším objevem se letos na Zahradě stal vítěz kategorie písničkářů Xindl X. Jak se vám líbí to, co dělá?

Xindla známe už několik let, odehráli jsme spolu už dost koncertů ještě předtím, než se stal “slavným” a rozvířil folkové vody. Trochu mě překvapilo, že se vůbec do podobných soutěží a folku všeobecně pustil, dělal jsem si z něj srandu, jak postupně vyhrával ta předkola, ale přitom jsem z toho měl radost, jelikož prostě on je natolik výjimečný v tom, co dělá, že je nejen pro folk svěžím vzduchem. Já osobně Ondru považuju za jednoho z nejlepších současných textařů, mám rád jeho vtip, výběr témat, způsob vyjadřování a práci s češtinou. Navíc jeho žánrový přesah je natolik zřejmý, že se o něj vůbec nebojím a dokonce si myslím, že je jeden z mála, který se tím opravdu může živit a prorazit.

Teď k vašemu Krtkovi. Jaký pocit jste měli, když jste se o vítězství v soutěži dozvěděli? Radost, zadostiučinění…?

Takovou příjemnou radost, která s průběhem večera narůstala a ráno moc bolela. Já už to říkal jinde a mnohokrát. V muzice se soutěžit nedá, je to protimluv a nesmysl. Ale my jsme rozhodně natolik ješitní, že by nám podobné ocenění udělalo radost vždy a všude. Tímto tedy ještě jednou a s maximální pokorou, jaké je jenom jedna malá neznámá kapela schopná: Díky vám všem za hlasy, avíci.

Jak jste Krtka oslavili?

Na místě popili, s nejbližšími se podělili o radost, v Praze v našem milovaném Blues Sklepě otevřeli síň slávy, do které jsme umístili všechny naše trofeje. Naši hlavní zahradní cenu, láhev slivovice, jsme pustili na koncertě mezi avíky, takže jsem ani neochutnal. A našeho milého “managera” jsme zavalili úkoly všeho druhu, asi aby nám snad neujel vlak a on měl co dělat.

Váš “alternativní ciber-wine jazzový antifolk z planety Juppiter” řadím k tomu, co jsem si pracovně nazval “folk pro třetí tisíciletí”, tedy k de facto písničkářské tvorbě, obohacené ovšem o zvuky nástrojů pro folk netypických, mimo jiné elektronických mašinek apod. Je toto podle vás budoucnost folku? A sympatizujete s interprety, jako jsou Longital, Folk3mail, Bratři Orffové nebo sólový Petr Linhart?

Já nedokážu říct, co je budoucnost folku. Sám o sobě taky nepřemýšlím jako o někom, kdo hraje folk. My3 hrajeme písně, které nás nějak napadají, které nějak různě převalujeme a z různých stran obhlížíme, hněteme a tvarujeme (zkráceně aranžujeme) a poté nějak s různým úspěchem veřejně hrajeme. Asi mají v sobě něco z folku, což si možná mylně myslíme. A i kdyby ne, tak si budou žít dál svým vlastním životem nehledě na liščí ohon, duhový číro nebo emo patku. Ani ty mašinky nejsou prvoplán, jde spíše o možnosti využití zejména u studiových nahrávek a nás to prostě baví, jen to moc neumíme.

Koncerty bývají syrovější a bez mašinek, alespoň doposavad, skoro by se dalo říct až v zoufale nudném a pro folk typickém složení nástrojů. Popravdě řečeno ty nekončící debaty, kam směřuje a co vlastně je folk, jsou alespoň pro mě poslední dobou poněkud nezáživné a únavné. Já jsem si zcela jist, že folk tu vždycky bude, jelikož z něho vyrůstá většina dalších stylů, je základem pro mnohé. Takže o budoucnost se nebojím ani maličko. A k těm příkladům: Bratři Orffové pro mne předloni byli český objev roku, Folk3mail mám taky hodně rád, hlavně asi kvůli Ondrovi Ježkovi, který to producentsky uchopil na folk zcela neotřele. Další dva tak dobře neznám, takže nemohu soudit.

Rezignovali jste na vlastní internetové stránky a “spokojili” jste se s čím dál oblíbenější platformou Bandzone.cz. Jaké jsou její výhody oproti vlastnímu webu skupiny a také oproti mezinárodnímu MySpace.com?

My jsme nerezignovali, jen dočasně, hlavně kvůli jednodušší administraci, stránky přesměrovali. S novým webem se počítá ve chvíli, kdy doděláme druhou nahrávku. MySpace taky máme, ale zapomněli jsme heslo, tak už asi tři roky bloudíme v kruhu. No a protože jsme v tomhle ve své podstatě zevlové, tak nás to vlastně vůbec netrápí a pro nápravu mnoho neděláme.

Jaké jsou vaše plány do blízké budoucnosti? Jak zúročíte vítězství na Zahradě?

Chceme ještě chvilku společně pobejt, zažít něco pěknýho, mít se rádi. Zatím je nám spolu dobře… Chceme natočit druhou desku nebo CD nebo jak se tomu teď říká. Máme materiál a jak jsem již zmínil, ve studiu se nám líbí. Jen musíme napsat ještě nějaký hit, to aspoň tvrdí Kuba. Já osobně se těším moc, už teď je jasné, že to bude něco jiného, oproti Veselé melancholii to bude víc ucelené a asi i vážnější, jsem sám zvědavý, co na to řeknou lidi. No a díky Zahradě snad bude více hraní. Už teď to vypadá, že jo…

Milan Tesař
Folk & Country 12/2008

My3.avi – složení skupiny
Jan Špalek – zpěv, akustická kytara
Jakub Vlachynský – baskytara, harmonika
Jiří Horecký – trubka, perkuse
Jan Výborný – bicí
Klárka Housková – housle

 

Diskografie:
Živě v Kaštanu (demo, 2004)
CD The 2nd (demo, 2005)
Veselá melancholia (vl. náklad, 2007)

Kontakt

Country club Halenkovice

countryclub.halenkovice@seznam.cz

Halenkovice 617, 763 63

Vyhledávání

Jak si znázornit všechny články na jednu stránku ?

Odrolujete až na spodní část stránky a klikněte na  "Všechny články"

Rychlá orientace na stránkách ?

Vpravo nahoře klikni na odkaz "mapa stránek"

Již jsme i na Facebooku, zařaďte se mezi naše přátele a zprostředkujte stránky i Vašim kamarádům 

Všimněte si možnosti chatovat při prohlížení webu, jak čti Zde

 

Country club Halenkovice - vaše brána do světa hudby, spuštěno 10. dubna 2010 ©

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode

Přístupy na web počítáme od 26. dubna 2010