Ivo Fisher a jeho texty

Tisíc mil, Zelený pláně, Stín katedrál, Ze soboty na neděli, Tuhle rundu platím já, Červená řeka, Houpavá či Jen vítr to ví, Kladivo, Námořnickej bál to je jen namátkou malý výběr textů písní Iva Fishera, ponejvíce je jeho tvorba spojena právě s Waldemarem Matuškou a dále již text pan Jirky moravského Brabce  . . . cituji (kráceno)

Ivo Fischer patřil k nejlepším i nejplodnějším textařům šedesátých až osmdesátých let. 

Narozen 23. 8. 1924,  pocházel z umělecké rodiny (skladatel J. F. Fischer, malířka M. Fischerová-Kvěchová, textař V. Fischer). Studium na Filozofické fakultě UK v letech 1945-1948 nedokončil, ale už v té době začal psát (především poezii) a publikovat. Od roku 1949 pracoval v Československém rozhlasu a zároveň začal psát rozhlasové hry, překládat operety a psát texty k muzikálům.

V roce 1969 z rozhlasu dobrovolně odešel, neboť mu bylo jasné, že tam pro něj bude nedýchatelno. Spolupracoval s divadly (dramaturg Rokoka 1969-1974), psal muzikály (Filosofská historie, Pan Pickwick, Zlý jelen…), scénáře k televizním seriálům Dobrý večer s Waldemarem či Co neodnesl čas a především psal písňové texty. Popové, rockové ale i takové, které lze zařadit do oblasti country a folku. 

Za největší přínos pro kvalitu českého textařství považuji způsob, jakým tlumočil americké lidovky. Překládal je opravdu z kultury do kultury, tak, aby zněly „česky“,  jako písně kramářské či lidové popěvky. Navíc dbal na to, aby se hodily ke konkrétnímu zpěvákovi podle jeho osobního ustrojení. A že těch zpěváků si k němu pro písničku chodila celá řada.

V mysli většiny z nás je Fischer nejvíc spojený s Waldemarem Matuškou. Pro něj byl jakýmsi dvorním textařem. Vypráví se, že když Matuška emigroval, Fischer vstoupil do hospody a všichni byli zvědaví, co řekne. Smutně usedl ke stolu a prohlásil: Tuhle rundu platím já.

Fischerovi bylo jasné, že s odchodem Waldy zmizí jejich písně z rádia i televize a že bude mít asi i jiné problémy, jako dvorní textař emigranta. Myslím, že spravedlnost ho za to odměnila královsky v roce 1989, když jeho překlad Seegerovy We shall overcome jako Jednou budem dál rozezněl se Spirituál kvintetem největší chór na Václaváku i jinde. Bohužel, už o rok později (6. 12. 1990) Ivo Fischer, rozhlasový redaktor, básník, dramaturg, textař, publicista, libretista, scenárista, překladatel a autor rozhlasových her a pohádek zemřel.

Z písní, které otextoval pro jednotilvé interprety, ve výčtu připomeňme: 

Waldemar Matuška: Avignonský most, Eldorádo, Jó třešně zrály, Když máš v chalupě orchestrion, Pojď se mnou lásko má, Ráno, Růže z Texasu, Sbohem lásko, Slavíci z Madridu, Už koníček pádí. 

Karel Gott: Cestu znám jen já. 

Václav Neckář: Jak se tak dívám, Jak ten čas letí, Stín katedrál, Ze soboty na neděli. 

Spirituál kvintet: Jednou budem dál, Kumbaya, Zelený pláně. 

Karel Hála: Lodí bílou. 

Naďa Urbánková: Svítá nad velkou louží. 

Marta Kubišová: Tajuplnej hráč. 

Waldemar Matuška a Helena Vondráčková: Tisíc mil.