Horecké struny, deštivo, ale příjemně

Následující víkend po Folkovém kvítku (08. května 2010) jsme vyrazili na Horecké struny. Jestli byla předpověď na Folkový kvítek nepříznivá, tak na Horecké struny byla předpověď přímo děsivá.

Meteorologové předpovídali Moravě konec světa s vodou, která jindy naprší za celý měsíc, navíc již mnozí v průběhu týdne poznali velkou vodu na vlastnéí kůži.

I tato skutečnost odlákala mnohé, jindy se zúčastňující návštěvníky. Nakonec to nebylo tak zlé. Do krásného počasí bylo daleko, ale to nejhorší přišlo až v neděli a to jsme byli již doma.

Popisovat průběh dvou dnů kapelu po kapela nemá význam. Byli zde zastoupeni všichni známí z regionu, vedle klasické country, trampírna či bluegrassu ale např. ICQ, či i Wabi Ryvola s Nezmary.

Na strunách se vždy vesele tančí, návštěvníci jsou pod stany, občertvení připraveno celou noc, tábarák až do rána.

Víc než slova zde atmosféru přiblíží videokázky, které tentokrát točil Country ahoj, tak atmosféru festivalu nejlépe ochutnáš zde.

https://www.youtube.com/user/countryahoj#p/u/0/QqDpabVC708

https://www.youtube.com/user/countryahoj#p/u/0/wUhBaTsriW4

A reportáž z pera Lucy Novákové

Horecké struny
14.-15.5. Horka nad Moravou, 5. ročník country festivalu na místním sokolském hřišti, vstupné sobota: 100 Kč. Zažila jsem jen sobotní dění a bylo to napínavé po všech stránkách. Počasí sice chvílemi hrozilo, ale nakonec udrželo bezdešťové skóre až do nočních hodin. To však nebyl jediný důvod, proč pořadatelé obraceli oči k nebi. Ale popořádku.
V poledne zahájil Country expres – Olomouc, po nich následovali My ze Šumperka. Klasické country kapely s obvyklým repertoárem, takových byla ten den valná většina, takže jsme se oblíbených hitů žánru dočkali postupně ve více verzích. Hudba příjemná a vzhledem k přítomnosti tanečníků naprosto amatérských i skoro profesionálních velmi dobře využitelná k nácviku country tanců. Příjemnou změnu přinesla ostravská kapela I.C.Q. , vzhledem k okolnostem jediná folková v celém odpoledni. Místní ke svému velkému úžasu předvedli, že i na folkové písničky se dá tančit line dance. Pravdou je, že parket se nevyprázdnil za celé odpoledne, mně osobně trochu zaskočil pokus zatančit Zuzanu na 500 mil.
Přestavby mezi jednotlivými vystoupeními vyplňovaly ukázky taneční skupiny Old country dance ze Šumperka a orientální tribal fusion dance v provedení Lucily a Yasmin, takže pořád bylo na co se dívat, nuda nehrozila.
Podle programu zahráli ještě Kamarádi z Loštic a poté vypukla improvizační vlna: Namísto avizované místní Alibaby, které onemocněl kapelník, vystoupili Fiddle-Dedee z Prostějova. Z Přerova náhradou za Freďáky přijely Letokruhy. Za Hot Jazz Šůtrs zaskočil Akvarel z Olomouce. Programové změny na poslední chvíli organizátorům jistě přidaly nejednu vrásku a klobouk dolů (budu si muset nějaký koupit), že to zvládli bez prostojů a skluzů. Trochu jsem litovala, že jsem se nedočkala ani avizovaného bubenického souboru Grupa 96 z Břidličné, kterému se cestou pokazilo auto, takže díru v programu narychlo ještě jednou zaplňovali Fiddle-Dedee. Alespoň trampskou sekci reprezentující Brzdaři zas navrátili festival k původnímu programu. Kamarádka se už s obavami ptala, jestli budou Nezmaři.
Ti však bez problémů dorazili v plném počtu i s Miki Ryvolou, a přestože už měli ten den jedno vystoupení za sebou, půldruhé hodiny zněly naplno staré i nové písničky. I netančící, doteď sedící diváci, se konečně zvedli z laviček a nahrnuli do půlkruhu pod pódium, kde si rádi s Šárkou, Tondou, Zajdou a Jimem zazpívali klasiky jako Co tě nezabije, možná tě posílí, Ráno bylo stejný, Bodláky ... no, však to znáte. A když vyšel na jeviště Miki, ani půlkruh se neudržel, dav se namačkal málem až na pódium.
Společně jsme se prozpívali až k největším závěrečným hitům jako Osamělé město či Co zbejvá a v přídavku “neočekávaně” zazněla i “naprostá novinka” Bedna od whisky.
Večer zakončoval country bálem BÝ-BR Olomouc, kousek vedle se rozhořel oheň – ale jestli se u něj do rána zpívalo, už vám říct nemohu, musela jsem do hajan.
Co se občerstvení týče, ceny velmi přijatelné, s množstvím občas trochu slabší, pečené ryby došly už v půl třetí a na bramborák stála dlouhá fronta, ale jinak spokojenost, výběr sice festivalový, ale pestřejší, nějaký ten gulášek, smažené tvarůžky a též specialitky z grilu.
Zhodnocení: atmosféra skvělá, pořadatelé opravdu dělali, co mohli, vybavenost hřiště výborná (na Zahradě si nechte zdát o vykachlíkovaných záchodcích), diváci se skvěle bavili.
Fotogalerii z této akce od autorky článku si můžete prohlédnout zde.

https://lucy.ghorland.net/jini/20100515horka/index.htm