Folkové chvojení – čertvá reportáž, ještě teplá

I zde je vidět rozdílný přístup organizátorů, dle mého gusta. Nejednou jsem apeloval na to, že nejen reklamou před festivalem jest festival živ. I dobře naspaná a obsáhlá reportáž včetně fotek z akce již proběhlé navnadí, a ti kteří se nakonec rozhodli nejet, litují a slibují, že příště určitě ano. Neb vidí a slyší, jak bylo dobře a co jim opět uteklo. Navíc se posiluje zpětná vazba, festival je ještě čertvě v myslích jak těch co byli, tak těch co to nakonec vzdali.

Je až někdy s podivem, jak tuto jednoduchou investici dobudoucna spousta pořadatelů podceňuje. A kdo rychle dává, dvakrát dává, to známe všichni z vlastní praxe a především umocňuje a posiluje zážitek. Neb dva měsíce staré reportáže na proběhlé akce, zde jsou vzpomínky již zahlušeny dalšími a novými prožitky.

I toto mají v Pardubicích dobře zvládnuto. Prostě pověří někoho, kdo to umí a ten píše hned zčerstva co bylo a jak bylo. Nečeká se na náhodné reakce návštěvníků, ale pěkně to naservírujeme i s podnosem. A Víťa to pak patřičně okoření v rozhlase a má hned několik efektů, pořad vlastně bez přípravy, posílení vlastní akce a reklamu zdarma.

Folkovému chvojení vyšlo letos počasí na výbornou a dle reportáže je znát, že se vše vydařilo. Odhadovaný počet cca 2.000 návštěvníků, no znáte festival s tak krátkou minulostí a s tak velkou účastí diváků? A to se jedná o festival, který určitě nevsází na multižánr, aby se nalákalo hodně lidí, ale jasně deklaruje, že tady se bude hrát folk, poslouchat a zpívat. No a lidé to akceptují. Riskatní sázka, která ale stoprocentně vychází. Láká jak „staré matadory“, tak mladé a to je dobře.

Takže se začtěte do reportáže, jakže letost na Chojení bylo. Stojí to za to a všem co stále ještě váhají mohu sdělit, neváhejte, vyzkoušejte a budete se stále vracet.