Co posloucháme v listopadu

Co poslouchají v listopadu Vám předkládají pracovníci Radia Proglas, porovnejte své a jejich "chutě" - převzato z webu Radia Proglas . . .  cituji

V listopadu se s vámi o své hudební radosti dělí Marek Chvátal, redaktor olomouckého studia Proglasu. Své tipy přidává jako tradičně i Milan Tesař. A diskuse pod článkem čeká na vaše dojmy a tipy. Co posloucháte letos na podzim?

Tipy Marka Chvátala

Nejsem znalcem hudební scény, přesto občas zavadím o muzikální počiny, které mne osloví. Pokud mne hudba zvedne ze židle, rozesměje nebo i nažene slzy do očí, zůstane v mé paměti už navždy a rád se k ní vracím. Mezi takové skladby patří:

Johann Sebastian Bach: Toccata con fuga in d moll – Bázeň Boží, to ve mně vyvolává první část Bachovy Toccaty: Svatý, silný, nesmrtelný… Druhá část mě vyzývá učinit krok. Udělám-li ho, půjdeme vpřed společně a naše rovnoběžné cesty se protnou v nekonečnu. Myslím, že to Bach prožil sám na sobě. 

Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem – Neexistuje pro mne dokonalejší hudební dílo. Geniálním Mozartovým myšlenkám neublížil ani fakt, že je nemohl dokončit celé. Právě naopak, mladý Amadeus, uvědomující si přibližující se okamžik vlastního konce, ze sebe vydal to nejlepší.

Edvard Grieg: Peer Gynt – V době, kdy jsem poprvé slyšel tyto melodie, nevěděl jsem nic o literární postavě Peera Gynta a jeho tragikomice. Přesto věřím, že jsem se s ním setkal. Edvard Grieg mi o něm vyprávěl.

Chinaski – Oblíbil jsem si především jejich Autopohádky. Vzpomenu si na ně ale i ve chvílích, kdy mi nad hlavou svítí hvězdy.

4TET – Obdivuji jejich provedení každé písně. Dovede vyvolat napětí, radost, smutek, smích. 

Jára da Cimrman – Není pochyb, že Jára da Cimrman přispěl do hudební scény díly nevyčíslitelné hodnoty. Např. jak vystihl houževnatost českého národa v písni Polární noc, nebo jeho Elektrický valčík…

Tipy Milana Tesaře

Karel Kryl: Zas padá listí (Supraphon). Toto album jsem zmiňoval v rubrice Naše tipy už před dvěma měsíci. K poezii Karla Kryla, navíc v autorově osobitém podání, se však stále rád vracím. Dovolte tedy krátkou citaci z básně Lot: „Zní koncert od Brahmse / pět minut před popravou. / Jsem Lot – a neptám se. / Jdu – s odvrácenou hlavou – / usvědčen, že ta zem – / je – vskutku – mojí vlastí…“

Mashy Muxx: Light (Indies Scope). Tvrdý rock v poslední době poslouchám spíš výjimečně, ale crossoverová kapela Mashy Muxx a její druhé album Light mě docela dostalo. 

Vladimír Mišík: Ztracený podzim (100Promotion). Mišík nezklame a nezklamal ani na novém albu, které zaujme nejen nevšedním obalem, ale také koncentrací zajímavých textařů (Josef Kainar, Vlasta Třešňák, Marek Eben, Jiří Dědeček, František Gellner, Emil Bok… a Mišík sám). 

Yasmin Levy: Sentir (Adama Music). Izraelská zpěvačka Yasmin Levy mě uchvátila čistotou svého projevu, krásným hlasem a také jednou z mála opravdu povedených úprav skladby Leonarda Cohena Hallelujah.

Yat-kha: Poets & Lighthousese. Skupina ze sibiřské autonomní republiky Tuva sice vychází z hrdelního zpěvu a středoasijské tradiční hudby, avšak tyto proudy skvěle propojuje s šansonem amerického střihu à la Tom Waits.

Republic Of Two: Raising The Flag (Indies MG). Osoboní objev podzimu 2010. Příjemná melancholická hudba v podání Jiřího Buriana a Mikoláše Růžičky.