Žalmanův Kyjov - reportáž téměř čerstvá, díl první

Řeknete-li Žalmanův Kyjov, prozradíte hned tři věci najednou. Že se tato akce – festival – koná v Kyjově, pod záštitou Pavla Lohonky „Žalmana“, a v termínu druhého srpnového víkendu, neb to je v Kyjově již tradice.

Festival má řadu specifik – především se koná ve venkovním areálu letního kina, který je téměř v centru města u městského parku, festivalu si město považuje a akce má dlouhá léta sponzory, kteří patří mezi kyjovské patrioty, publikum je výhradně z Kyjova a nejbližšího okolí a z 80% návštěvníky na jiných žánrových akcích moc nepotkáte. Prostě kyjovská záležitost.

Chlubí se svojí Zdravicí zasloužilých matadorů, dává prostor pro vítěze Folkového kvítku – tedy velkému mládí, a za tím vším již po sedmnácté (alespoň co vím) stojí Franta Linhárek se svojí agenturou a samozřejmě Pavel Lohonka „Žalman“, který se svojí láskou k Jižní Moravě a vínu netají (viz píseň Krásnou Pálavou). Nechybí ani starosta města a místní celebrity, letos vyšperkované Františkem Luklem, co by starostou města v současné době působící jako ministr odstupující Rusnokovy současné vlády.

Festival má svoji specifickou atmosféru s rozšafnou a bohatou VIP zónou, kterou ale běžný návštěvník pochopitelně moc neocení. Ale pohoda muzikantů a jejich „dobrá nálada“ to dokladovala dostatečně. Prostě víno a bohaté pohoštění do tradic jihomoravanů patří zcela bezvýhradně.

Zdaleka jsem nebyl na všech 17. Ročnících festivalu, ale v průběhu let zde pravidelně zavítávám, mohu tak vidět změny či vývoj tak, jak šel v čase. Letošní ročník mne po dvou ročních pauzách nalákal na dobrou dramaturgii (která jde ruku v ruce s finančními možnostmi a ty se letost podařilo zajistit nejspíše dostatečně), a tak jsem kolem 16.00 hodiny vyrazil směr Kyjov, abych se 17,45 pohodlně usadil a jal se vychutnávat celý hudební večer slibují nevšední vystoupení.

Areál nabízí cca 500 – 700 míst k pohodlnému sezení – lavičky betelné, s opěradly a dostatečnými uličkami, či ležení, to všude kolem a vzadu za hledištěm na travnatých plochách, včetně velmi krásných toalet. A letost tyto plochy byly téměř zaplněny hned na začátku akce, tedy již kolem 18,00 hodiny. To bylo jistě příjemné zjištění pro pořadatele a všechny muzikanty po oněch dvou propršených a méně „tučných“ létech.

Nedůvěra, že lidi přijdou se tak odrazila jen v nabídce občerstvení pro diváky. Ti na rozdíl od VIP  a účinkujících, kteří měli vše v dostatečné míře ve svých uzavřených prostorách za jevištěm, museli vzít za vděk jediným stánkem, který stěží mohl stíhat, byť se personál snažil seč chtěl. Proto zde stále stála neutuchající fronta minimálně dvaceti žíznivých a hladových návštěvníků, která mnohé další jistě odradila od úmyslu utratit v areálu nějaký ten peníz navíc.

Tento problém zde ale byl, co pamatuji, vždy. Letos navíc byla zavřená i „oficiální občerstvovací bouda“, která dříve fungovala. Hold některým zákonitostem a zmarněným příležitostem vydělat peníze a ještě posloužit lidem nerozumím, ale pravda, zákulisní vztahy a čachry neznám – stánkaři – pořadatelé - město. Že by se zde ale určitě uživily stánky 4 – 6 bylo nabíledni.

Diváci, se zdá, ale byli v obraze, neboť mnozí z nich se občerstvovali z vlastních zásob. Ještěže tyto zásoby organizátoři nezabavovali u vchodu, neboť jinak by lidé padali dehydrovaní jak mouchy, neb počasí se vydařilo a i v podvečer bylo dostatečně teplo a slunečno.

Ale pojďme k samotným kapelám a jejich účinkování, zázemí festivalu je důležité, ale lidé chodí zpravidla za muzikou, najíst a napít se mohou doma.