XII. BB je minulostí, reportáž je zde

V uplynulém víkendu určitě nikdo nelitoval času a peněz za návštěvu této již tradiční akce konané ve Velké Bystřici u Olomouce, s účastí, kterou by jí jiné renomované akce mohli směle závidět. Každý pořadatel, který je rád za stovku lidí na své akci z nichž ještě 40 % tvoří pořadatelé a vystupující muzikanti, může Jerrymu a jeho týmu jen závidět.

Jerry Koš, tento neúnavný nadšenec, každoročně dvakrát do roka dává dohromady partu lidí, kterým je největší odměnou plný sál a to i v době, kdy krize řádí v české kultuře a v té menšinové obzvlášť. Je potřeba ale vidět, že za úspěchem je dlouholetá práce, dobří kamarádi, dobrá dramaturgie a především věrní diváci. Ti by ale určitě nepřišli, kdyby se na akci nudili a kapely je nezaujaly.

A tak Regi banjo - jarní regionální přehlídka i její podzimní "větší bratr" Bystřické banjo má vždy dobrou kulisu, vždy pozorný sál, který ještě umí zakřičet Umíííí. Jerry je starý tram (člen legandárního gangu Old Boys Expedition - na kterou dostal pozvání od samotného Mikiho Ryvoly) a především neúnavný organizátor, který čas a své kontakty věnuje i této dobré věci a počinu a doufejme, že mu věk a zdraví dovolí toto dělat ještě nějaký ten rok či desetiletí.

Dvanáctý ročník sice neměl žádnou tzv. profesionální kapelu (tedy muzikanty, kteří se živí jen hraním a hudbou), ale skvělých muzikantů bylo na podiu sdostatek, když nahlédnete na přehled kapel, určitě mne dáte za pravdu.

Vše sepsal sám Jerry a dal všem ostatním k dispozici - i to je jedna odlišnost od ostatních pořadatelů, kteří tak maximálně dají PR na hlavní weby před akcí, platí drahou reklamu, ale po skončení akce ani čárka a pokud se nenajde nadšený divák či člen některého z redakčního klanu píšících webů, tak se o akci vlastně nedovíte nic. A to při té spoustě času, který každý pořadatel akci před ní věnuje je jen zanedbatelná část. Osobně tomu moc nerozumím, vždyť pěkná reportáž + fotky vždy navnadí a mohou získat další posluchače.

Jerry to dělá a to jak před akcí, tak po ní, proto má možná vždy plno ( a napadá mne ještě jedna akce, kde si pořadatel reportáž přímo objednal + fotečky - ano Folkové chvojení a věřím, že festival určitě neskončí hned po prvním ročníku).

Tak tedy zde již samotná reportáž Jerryho  - otevři a čti !!!

UMÍÍÍÍÍÍ_č_83.pdf (211 kB) 

Jen jsem se musel usmívat, když Jerry popisoval obavu z vystoupení Stráníků či Marienu. Každý, kdo má čas trochu sledovat scénu, tak Stráníky zná velmi dobře včetně jejich filosofie hraní, jejich Potlachy na Kaleku a nakonec i poslední spolupráci s Marienem. Hold stačí pozvat o dva lidi (3) navíc a máte dvě plnohodnotné kapely a to neberu v potaz, že v létě začal se Stráníky hrát i  Jarda Matějů (představovat Jardu by bylo nošením dříví do lesa).

No a Marieni v čele s Víťou to není nikdy žádný risk - kvalitní autorská tvorba, skvěle sezpívaná kapela a písničky, které trampskému romantickému srdíčku jsou velmi blízké. A to zde na vzpomínkovou notu ještě brnkali Old Boys Poutníci a nechyběla znovu činnost obnovená Falešná karta, či opravdu skvělí Bob a Bobci (taky jedete na Křižanovský vaťák - to je zase jejich festival a bude již příští týden).

Připočtete-li citlivé konferenciérství Blanky a Hrocha, kteří spolu takto vystoupují již mnohokrát a na podium nesčetněkrát, budeme-li počítat i jejich působení ve společné trampské kapele Pupkáči, pak BB byla jedna velká paráda včetně záverečného jamssesion. Nakonec Falešná karta má mnoho odzpíváno, Stranda taktéž a ostatní se nenechali zahambit ani trochu.

Přiznám se, že velmi rád píši o podobných akcích, připomínají mne ty krásné chvíle dřívějších festivalů, kde to cinkalo souzněním a radostí, kde diváci chodili za muzikou, texty, atmosférou, kde intenzivně prožívali tu jednotu společného poslouchání, a kde před podiem nekřepčí přiopilé davy s výkřiky "Chlastáme na festivalu . . .  má milá jsi zase opilá atd. " a kde divák hudbu konzumuje jako něco doplňujícího na akci, kde se chce hlavně bavit a co se hraje, na tom zas až tak nezáleží . . .  hlavně že pijem, kouříme a dobře se najíme.