V půli cesty – Marien má nové CD

Marien, to je tak trochu moje slabost. Kapela, která má autora, která umí zahrát vícehlas a z těch písní mi stále zní romantika. Taková zlatá osmdesátá léta minulého století. Někdo by řekl, že se tento styl již přežil, ale já mám pocit, že naopak velmi chybí.

Proto jsem nové CD Marienu uvítal s velkou radostí. I těch málo vystoupení, které skupina od února absolvovala, je nyní vysvětleno. Marien má spoustu nových písní, proč by měly čekat, až se dostatečně usadí, jen směle do studia a plnokrevné CD je zde. A tak vzhůru písně mezi lid.

Třináct písní, 49 minut muziky, písně mne známé i méně známé, ale přesto natěšeně poslouchám - V půli cesty

O novém CD a jeho tvorbě napsal sám Víťa následující řádky  . . .

 . . . Promiňte nám to ticho po pěšině, i tady na webu....... soustředili jsme se:-) Skoro všechny víkendy od začátku února jsme totiž trávili v nahrávacím studiu MK production v Českých Budějovicích.

Pod dohledem našeho guru Petra Novotného, coby hudebního režiséra a mistra zvuku Petra Michala, jsme vám, našim příznivcům, uvařili nové cédéčko. Jmenuje se V půli cesty a kromě několika starších písniček obsahuje převážně tvorbu posledních let, ve které se pochopitelně zrcadlí naše názory, prožitky a pocity. Generační zpověď rodičů začátečníků, ve věku 30-35 let, kteří se zoufale snaží neztratit mladí a přitom už na mnohé životní otázky znají odpovědi.

Pro Marien je to album druhé, pro mě osobně je to šestá placka, která nese písničky s iniciály VT. Chtěl bych jen říci, že cítím, že je v něčem výjimečné. Zní to divně, možná i pateticky, ale ještě žádné album, co pamatuji, se netočilo v takové pohodě. I když nás ty výlety do Budějek vzdalovaly od rodin, v podkrovním studiu pokaždé vznikala úžasná tvůrčí atmosféra, hecovaná vzájemnými špílci, kořeněná Kroužkem z Masných krámů či ledovým Heinikenem z baru Honzy Vozáryho, bubeníka Oceánu.

Mohl bych tu popisovat radost, kdy společné dílo členů kapely, za báječného kibicování obou Petrů, dostane tvar, který předčí přání a původní myšlenky autora. Sluší se říci autorů, protože Zubřík i Myšák také přispěli na desku písničkou a zrovna na obou z nich jsme se studiově pěkně vyřádili, především díky hostování fenomenálního bicmena Davida Landštofa. Vidět jeho při práci, to bylo něco jako Blízká setkání třetího druhu, protože on je skutečně marťan, hudebně na mnohem vyšším vývojovém stupni, než normální ubozí pozemšťané... Snad je ta tvůrčí radost z toho alba znát. 

Oproti debutu Krajina v Tobě jsme se snažili o větší život a pestrost... Mám v hlavě spoustu dojmů a střípků, jak jsme mixovali hlasy, rituálně vařili kafe, organizovali logistiku, natáčeli hospodu, baštili nudle z Igy, přes noc tvořili obal, popíjeli whisky, debatovali nad klavírem, lechtali Janičku, nebo jak jsme se pokoušeli vymazat pískající kačenku, kterou si nějaký blbec vzal sebou na Folkovou noc, kde jsme natáčeli Zrcadla.

Užili jsme si to. Bylo to super. Máme z něj radost a snad potěší i vás... Album V půli cesty obsahuje třináct písní, vychází jako první titul vydavatelství Folk žije! O distribuci se stará legendární Supraphon, za což vděčíme Žalmanovi, který jim naše cédéčko doručil. Vyrábělo se v Německu a ruka na obalu a otrhané okvětní lístky kopretin v něm nejsou náhodou...

Toliko z pera Víti a webu Marienu . . .

CD bude v síti obchodů, samozřejmě na koncertech Marienu, na webu Marienu taktéž - viz Shop a jinak nejspíše i obecně na netu.

Tak si jen poslouchejte a užívejte! A pokud nechcete kupovat „zajíce v pytli“ lze si již přečíst první postřehy – Kremienok chválou nešetřil.

Znám chvíle, které nelze odmítnout . . .