Trampský širák – 31.08. – 01.09. 2012

O letošní srážce termínů tří význačných akcí jsem psal na jiném místě, prostor již dostala Loděnice i Mohelnický dostavník, podívejme se tedy ještě na třetí z těchto akcí – Trampský širák. Jelikož jsem na každé akci byl několikrát, mohu srovnávat a posuzovat a to nejen akce mezi s sebou, ale vůbec - k tomu všeobecnému festivalovému dění.

Festival se bude konat letos po deváté a za těch devět let urazil opravdu veliký kus cesty. Byl jsem na prvních dvou Širácích v roce 2004 a 2005 a pak loni, tedy v roce 2011. Stejné místo a termín, jen to vše kolem a kolem se výrazně změnilo a nabotnalo.

Když jsem jel na svůj první Širák, narazil jsem ještě na málo informací. Jediná oficiální příjezdová cesta na Hanesův mlýn byla pro veřejnost uzavřena a tak jsem příjezd, stejně jako pár ostatních, hledal po okolních polích. Celou přístupovou trasu jsem si prošel pěšky, abych pak složitě po polních cestách dorazil až do areálu. Zato jsem mohl kolem ohniště až na horní část louky s autem a zde se i stanovalo. Spodní část louky byla "osázena" lavičkami před klasicky „uměle“ postaveným podiem a jeho zázemím.

Bylo nás na Širáku tak celkem 350 i s pořadateli, 80 % lidiček po akci odjelo a těch pár, co byli z větší dálky a přespávali do neděle, splynuli po oficiálním hraní s pořadateli na společném jamování. Vzpomínám si, že jsme vyzobávali obrovský sponzorský kulatý sýr a popíjeli vínečko od jiného sponzora, který neprodal vše a tak dal zbytek do frcu.

Téměř rodinná atmosféra, milo a pohodově a to vše po skvěle obsazeném festiválku, neb od prvních ročníků zde hrály velmi kvalitní kapely. Areál byl vlastně louka v lese, pokladna z jedné strany, ale jinak žádná velká omezení, či střezení. Pořadatelé a muzikanti ti „profesionální“ i ti z lidu – vše v jedné symbioze.

To loňský ročník byl již o něčem jiném. Hlavní a markatní rozdíl byl v počtu účastníků. Stovky se změnily na tisíce, rodinná atmosféra pryč, mraky lidí, těch ortodoxních fanoušků spíše minimum, ale zase úplně jiná atmosféra. Organizátoři byli určitě spokojeni a na davy byli náležitě připraveni.

Na webu festivalu vtipné pozvánky, bohatá diskuze a orientační mapky, které se v praxi přeměnily v realitu. Již v obci Štoky velmi jasné orientační tabule, hlídky, které naváděly a usměrňovaly a vícevrstvý "filtrační" systém, který rozděloval účastníky na ty, co potřebují jen parkovat a na ty, co chtějí i stanovat. Vše Vás pak zastavilo cca 200 metrů před areálem, kam se mohlo již pouze pěšmo.

Davy lidí a aut, areál důmyslně oplocen a hlídán a pole kolem pomalu nestačila tomu náporu aut. V areálu na louce stovky přivezených laviček, 2/3 důmyslně zastřešeno pomocí lešení a plachet a narazili jste na takové vychytávky jako bylo označení vosích hnízd na louce neonovou barvou, stejně tak nastříkána kotvící lana plachet neonem, aby se o ně v noci nepackalo a nezranilo, neboť louka nemá elektrický rozvod a pár světel bylo jen ve spodní části a napájeny z agregátu.

Loni vyšlo počasí jak z partesu, takže plachta spíše sloužila k ochraně před sluníčkem, z polí se prášilo, ale prach v areálu již nebyl tak patrný. Deštivá varianta by byla určitě horší, ty tisíce nohou by z určitých lokalit udělaly jedno velké bahniště.

K tomu spousta stánků, sponzorský stan, stan pro ty, kteří chtějí přespát a nemají svoje vybavení a široké zázemí pro pořadatele z jedné strany mlýna. Lidí zde nebyly stovky, ale tisíce. Hospoda plná, dalo se zde pojíst, ale její WC neustále pod palbou a za peníze + klasické TOI TOI.

Festival za osm let udělal asi největší progresi ze všech nových festivalů – vždyť letos bude mít teprve devátý ročník a návštěvnost stoupla o stovky procent. Již několik let se hraje jak v pátek od podvečera, tak v sobotu. Sobotní večer je pak zakončen velikým táborákem. Kdo zůstane do neděle je účasten již velikému úklidu hned zrána, ale spousta stánků zůstává, a tak hlady nebudete.

Byla již spousta pořadatelů, důsledně se hlídá snaha proniknout na festival bez placení, další Vás směrují dle potřeby. Festival nemá předplatenku na oba dva dny, což je z velkých festivalů snad jediný. Prostě si lístek musíte koupit jak v pátek, tak v sobotu. Důvody neznám (asi zlevněné vstupné zatím pořadatelé nepotřebují a mohou mít o jednu šarži vstupenek méně), ale pokud si budete vše pořizovat až na místě, připravte si na pátek 300 Kč a na sobotu 350 Kč.

Co je jasné je skutečnost, že prostor kolem Hanesova mlýna pomalu přestává stačit. Jen letmým pohledem do přístupové mapy letoška doznala hlavní přístupová cesta zásadní změnu, a jelikož areál znám, myslím si, že kdo přijede později, bude mít velký problém s parkováním v nějaké rozumné vzdálenosti od areálu.

Ty cedule na mapce vyznačující místa, kde se všude nesmí letos stát, ty byly loni plné aut. Porovnejte s tím, co se nabízí letos a matematika je jasná. Kdo přijede později, bude muset stát někde ve Štokách – tak nějak tomu bylo i první ročníky, i když pole za cestou nedovedu velikostně odhadnout.

Každopádně to budete mít do areálu odtud dále, než jste možná byli zvyklí z předchozích ročníků. A prostor pro stanování? Ten po loňské zkušenosti bude stěží stačit, ikdyž je pravdou, že 80 % účastníků jede na otočku a nejsou to ti fanoušci, které potkáváte za festivalovou sezonu mnohokrát.

No zřejmě majitelé polí loni neodhadli zájem a pak pole pod tou masou aut a nohou nedovedli zorat a letos tedy vše stopli.Takže letos je vše jinak, přijíždí se jinou cestou, ale mapka je jasná a bloudit určitě nebudete.

Pojďme ale k festivalu.

Začíná se v pátek od 18,00 hodin a v sobotu tradičně již v poledne. Stejně jak loni, hned první skupiny jsou superhvězdy – v pátek Žalman a spol. a v sobotu Spiritual Kvintet. Takže bude určitě plno hned z kraje festivalových dnů, stejně tak, jak v loni. To je určitě dobrá taktika, ikdyž mnohdy vynucená skutečností, že kapely ten den mají ještě další hraní.

Pohledem do nabídky, kdože všechno bude hrát musí vaše srdéčko plesat. Ale to je pro Trampský širák pověstné. Hned od prvních ročníků nabízel známá jména a kapely. Víc, jak snahu diváka vychovávat a předkládat mu mladé, nadějné a nové tváře se vždy staví na tom, lidi přitáhnout a pobavit a nabídnout jim vše, co chtějí slyšet a namíchat ten správný mix trampírny, folku, humoru a něco mála country či bluegrassu a zarámovat to dobrými konferenciéry.

Sampaj své návštěvníky velmi dobře zná a jak jsem již psal, ti ortodoxní a opravdu muzikální fajnšmekři jsou zde v hluboké menšině. Ale v tom je nespíše celé kouzlo vysoké návštevnosti. Na jména lidé dorazí a pustí korunu, proto letos i Náhlovský s Mladým – humorná vložka, která jde vstříc masám, složité zápletky a pointy nečekejte. Čím jednodušší a známější humor a muzika, tím lépe.

V programové nabídce festivalu najdete jen výčet účinkujících, nikoliv časový plán, kdo a kdy vystupuje a jak jsem již naznačil, zdaleka neplatí – to nejlepší nakonec. Skvělá kapela hraje třeba již brzy odpoledne.  Ale pokud na Širáku již jste, visí vedle podia časový rozpis dne, takže přehled, kdo kdy hraje - máte. A že to není na webu? Prostě organizátoři Vás chtějí hned od začátku mít na festivalu!

Tak mrkněme na výčet – pátek velmi vybraná společnost!

Začínat bude Žalman a tipl bych si, že konec připadne na Samsona a jeho partu (ještě v 18,00 bude Hop Trop i se Samsonem na Loděnici v Piešťanech nejspíš teprve balit fidlátka a do Hanesova mlýna je to bratru 300 km) a nebo Druhou Trávu. Mezitím Epy de Mye, Wabi Daněk, Petr Bendl, skupina FOX a Pepa Štross.

Konec nejspíše kolem 24,00 – 01,00 a pak se davy vydají domů, ale spousta i zůstane. Loni přespávalo kolem 800 lidí. Takže sponzorský stan vedle parkoviště u mlýna byl nabit k prasknutí.

Muzikantů zde ale bylo po málu. Vystupující se buď uchýlili na Hanesův mlýn, kde přespávali a nebo do pořadatelské zóny, kde se hraje, ale běžný divák přístup nemá.

Loni ve volné zóně vyhrávali dva muzikanti, ke kterým jsem se se Šprckou (Jirka Šneberg, kterého můžete znát z různých projektů, loni patřil do týmu zvukařů) přidal a moc po chuti jim to nebylo. Když ale poznali, že jim jejich živou produkci zas tak nekazíme a nepožadujeme víno, kterým se bohatě napájeli, strpěli nás. Teprve po chvíli jsem pochopil, že to nebyli fanoušci kolektivního jamování, ale „vínem placení hráči“ sponzora stanu, což byl nějaký obchodník s vínem.

Fungovalo to dobře – hrálo se, lidé se bavili a pili a o to sponzorovi šlo. Ale jinak moc zákoutí k hraní se na Širáku nanabízí. Vyjma tohoto stanu již jen kolem ohniště, které se ale zapaluje až v sobotu a nebo v zónách, kde se spí, ale to není pochuti všem ostatním. Ale přesto jsme nakonec vydrželi brnkat až do rána. Když se vyznavači Stánků a jiných provařených písní odebrali na kutě, tak to celkem šlo.

Sobota začíná ve 12,00 hodin a jak jsem psal – bude to Spiritual Kvintet. Další rozpis neznám, tak jen výčet jmen, který najdete i na stránkách festivalu.

A je to opět silná společnost. Vedle Spiritualu Vlasta Redl s novou kapelou a folkrockovým pojetím, Nezmaři, Hop Trop, New Rangers, Švédova trojka, Pavel Dobeš, Stráníci, Vomiště a Taxmeni, Pacifik a Sekvoj. Pro zpestření i něco humoru v podání - Alois Náhlovský a Josef Mladý, či kapela Jaroslav Kostříž a spol. a nebo sekce perkusí - skupina Tokhi.

V sobotu určitě pořadatelé vyhlásí i šanci pro amatéry a dají prostor pro vystoupení hráčům z lidu - to je zde taková malá tradice.

No, loni to „zachraňoval“ Jirka Šneberg s Večerníčkem, aby doplnil dva další odvážlivce, kteří, jak vyplynulo později, vystupovali i předchozí ročníky a tak byli na tuto možnost připraveni. Na ty davy lidí, jakoby se amatérští hráči trochu vytráceli. I to o lecčemž svědčí. Stejně tak, jako jamování po ukončení produkce. Dvě - tři kytary z lidu je proklatě málo na účast tisíců fanoušků.

V sobotu se oficiálně asi opět skončí kolem jedné v noci, pak je nachystán táborák, kde by se mělo hrát. Zde se jde trochu do kompromisu. I když z těch davů zůstane tak 10 %, stále je to 450 – 500 lidí a ty kolem ohně jen tak nenacpete. Proto je oheň veliký a majestátní, po jeho zapálení vás „vyžene“ žár 10 – 15 metrů od ohniště.

Na hráče z lidu Sampaj nesází, loni zde nadelegoval Tempo di Vlak, ale dvě kytary + kontrabas a tři hlasy se lehce ztrácely ve švitoření lidí kolem ohně. Ikdyž se Kovboj a děvčata snažili a hrály se ty nejznámější fláky, lidi se moc nechytali. Částečně proto, že když se nehrají Stánky, Valčíček či Montgomery tak se dneska bohužel lidi již nechytají, částečně proto, že prostě zpěváky nebylo moc slyšet, vyjma tak 20 – 30 nejvěrnějších vyslověně kolem kapely. Ale slib byl dodržen a nedovedu si představit, jak to dělat jinak. Snad jen trochu nazvučit a vymezit prostor pro kapelu, ale to již není táborové zpívání.

No moc jsem to Tempákům loni nezáviděl, kdo bude delegován letost, se uvidí.

A co psát na závěr? Když loni nebyl Mohelnický dostavník, psal jsem, že Tramspký širák by se mohl stát jeho důstojným zástupcem. Svojí atmosférou, zájmem, žánrově  i účinkujícími tyto parametry určitě splňuje.

Chybí jen širší zázemí, ale s tím se dá těžko něco dělat. Louku a prostory kolem prostě nanafouknete, stejně tak i místa pro setkávání po produkci. To nejlepší „uzmuli“ pořadatelé do pořadatelské zóny, a pak již toho moc nezbývá. Ale jak jsem psal, těch ortodoxních je tu výrazná menšina, takže to zas tak nevadí. Ti co zůstanou, stejně víc pijí a povídají, než poslouchají a zpívají.

Jak velký rozdíl mezi Mohelnickým dostavníkem, kde u ohně můžete poslouchat či zpívat, a nebo se sousledně přesunout na country bál, či recitál na zadní louku a ještě pořád zbývá dost prostoru pro všechny ty, kteří se chtějí projevovat sami a po svém, aniž by se navzájem tyto skupiny rušily. V tom má Širák dost velký hendicap.

A skutečnost, že se termíny střetly, to je věcí domluvy a společnou řeč letos pořadatelé nenašli. Ikdyž je dlouho nasmlouváno dopředu, při troše dobré vůle by to šlo. Ale jak z příspěvku vyplynulo, ono to vlastně ani není moc třeba. Ti co zamíří na Širák by stejně z 80 % do Mohlenice nedojeli. Já mám letošní volbu jasnou!

Tak si jen přát počasí bez deště a ještě babí léto!

A jinak popřát Širáku jen to nejlepší – v době krize a zlých časů se zařadil k těm nemálo festivalům ( Starý dobrý western, Mohelnický dostavník, Festivalu Slunce – ve Strážnici či Coutry Vojtěchov), které neustále "rostou" a budou mít publikum jistě i příští rok  - jen tak naokraj, všechno to jsou akce na Moravě a nebo téměř na Moravě a neb písnička a zpívání zde zřejmě žije více.

A příští rok bude Širák slavit první desetiletku, tak uvidíme, jak se pořadatelé „vytáhnou“!