Sněm ligy lesní moudrosti na Kosím potoce

Česká Liga lesní moudrosti slaví 20 let od svého znovuzaložení a rovněž i 150 let od narození svého zakladatele Ernesta Thompsona Setona. Letošní červencový sněm, spojený se stylovým tábořením, se proto nesl v duchu těchto oslav v krásném prostředí údolí Kosího potoka poblíž Plané u Mariánských lázní, kde Liga lesní moudrosti vlastní dvě velké louky.
Hned po našem příjezdu jsem se nestačil divit, kolik potkáváme známých tváří z vandrů a trampských akcí a za chvilku už to vypadalo na menší bolístku v kloubu pravého palce. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že Liga je trampská organizace, přesto si dovolím napsat, že jde o trampingu velmi blízké seskupení, které v mnohém trampy obohatilo a naopak.
Na obou loukách - dolní a horní, bylo velké množství týpí, šeltrů a vigvamů a těžko odhadnutelný počet lidí oblečených většinou v indiánském, ale bylo možno spatřit i pár skotských horalů, hezkých dívek v oblečení amerických osadnic, „nefalšovaného“ slovenského baču a samozřejmě spoustu dětí.
 
Byli jsme zde tři dny a za tu dobu jsme se mohli zúčastnit, či zvědavě okukovat soutěž v lukostřelbě, kdy terčem i cenou pro vítěze byly velké melouny, soutěže v rozdělávaní ohně třením dřev (nejrychlejší rozdělání ohně bylo za 44 vteřin) a křesáním (za 9 vteřin), taneční Pow Wow, výstavu woodkrafterské tvořivosti (nože, luky a šípy, dlabané nádoby ze dřeva, tomahavk, indiánské vybavení do týpí, ozdoby a spoustu dalších krásný věcí).
Dobrou zábavou byla soutěž nazvaná Setonův lívanec, kdy soutěžící museli rozštípat polínko, třením dřev rozdělat oheň a na naštípaném dřevu co nejrychleji usmažit lívanec, který po chuťové i vizuální stránce hodnotila přísná a mlsná dámská porota. Zapomněl jsem totiž dodat, že až na jednu výjimku byli soutěžícími samí muži. Byl to veselý pohled na dlouhou řadu lívance smažící bojovníky a hladově čekající velkou vlčí smečku dětí, kterým byly lívance po verdiktu poroty věnovány.
Co se týče dětí, tak šlo o ideální tábor pro ně, kde se mohli vyřádit pod nenápadným dohledem dospělých. Krásně to bylo vidět po velkém lijáku, kdy se na horní louce utvořila velká louže a po chvilce už bylo vidět tlupu dětí, jak se do ní s rozběhem vrhají a kloužou v gejzírech kalné vody vpřed, obklopení smějícími se dospělými. Hotový woodcrafterský Woodstock. O chvilku později již umytí malí bojovníci a bojovnice pod zastřešeným sněmovištěm kreslili obrázky z tábora jako o závod a odměnou jim byla výstavka jejich kreseb rozvěšených kolem sněmoviště.
Když už jsem u těch výstav, tak zajímavým počinem byla výstava fotografií, obrazů, nožů, ilustrací, keramiky a dalších výrobků od přítomných členů Ligy, která se uskutečnila v Michalových horách v tamním kostele. Výstava byla zároveň spojená i s koncertem přímo z kůru - sborový zpěv, slovenské lidové písně hrané na fujaru, improvizace na panovu flétnu a další, dodávali výstavě velmi zvláštní i příjemnou atmosféru.
Sněmu předcházelo dopolední shromáždění všech účastníků, kteří v průvodu nesli na tyčích stuhy. Červené stuhy byly se jmény fungujících kmenů a na černých byla jména kmenů zaniklých. Všechny tyče se potom seskládaly do sebe, jako při stavbě týpí. Bylo to velmi symbolické, vidět pohromadě červené i černé stuhy všech 86 kmenů Ligy lesní moudrosti spojených v jeden celek.
Samotný sněm měl velmi slavnostní atmosféru.
Oheň byl rozdělán třením dřev a hranice zapálena ze čtyř směrů. Ohnivec Ligy Ablákela pronesl úvodní projev a dvojice stylových a hlavně vtipných moderátorů v kvádru s motýlem a v korálkovaných mokasínech uvítala všechny přítomné členy Společnosti ligové. Ocenil jsem tento nápad, jak odlehčit atmosféru tohoto setkání, aby na jeho účastníky nepadala tíže „historického okamžiku“, ale zároveň aby nešlo o lacinou parodii na různé televizní vyhlašovací ankety.
Sněm trval tři hodiny a byl spíše bilancující s ohledem na výročí.
Přítomní „otcové zakladatelé“, jmenovitě Logan, Willy a Biminiji vzpomínali na dobu dávno-nedávno minulou, k nim se přidal Tokaheya, náčelník Ligy z let přelomu tisíciletí, Perry s Čiksikou udělili Orlí péra za zásluhy o Ligu, což je jakási obdoba našich potlachových placek. Své slovo měla pochopitelně i současná náčelnice Trnka. Zahrála se i pohybová báseň o Kosích vílách, což je velmi těžko popsatelná taškařice a kmen Sokolů se blýsknul s divadelní scénkou ze života E.T.Setona. Samozřejmě, že vtipně. Byl jsem rád, že se sněm odehrával v odlehčeném duchu, ačkoliv bylo zřejmé, že ho všichni berou vážně.
Po skončení sněmu vypuklo již zmiňované Pow Wow a velké hostina o několika desítkách různých chodů, neboť každý kdo mohl, tak něco uvařil, upekl či uklohnil a donesl na hostinu ostatním na společné stoly a že jich bylo dost. To mi přišlo rovněž velmi inspirující a dokážu si něco podobného představit večer u ohně trampského potlachu. 
 
A co dál k Lize lesní moudrosti
Když jsme se Sylvou odcházeli dál údolím Kosího potoka tekoucího do Mže, nesli jsme si sebou dobrý pocit ze společnosti nám hodně blízkých lidí a to jak názorově tak i lidsky. Ačkoliv to tak nevypadá, je Liga lesní moudrosti dětskou organizací, protože nadpoloviční většina z asi tisícovky jejích členů jsou děti, sdružené v různých kmenech s romantickými názvy - Osmaka Opo, Wallowa, Huascarán, Sacagawea, Ťapáč, Jestřábi a další (to píšu proto, že se „bejbybům“ nevyhnul ani trampům, co si tak všímám, tak kdyby jste hledali pro děti nějaký oddíl, který jezdí i do lesa, což dnes nebývá pravidlem, je po čem sáhnout). Co se mi ale dále na Lize líbí, je generační propojenost, protože vedle dětských kmenů v pohodě existují, na sněmu viditelnější kmeny dospělých - třeba Drum bun (rumunské přání dobré cesty), Jezerní lidé nebo Wahpeton, či společné rodinné kmeny dospělých i děti jakým je například Velká rodina. Přeji proto Lize lesní moudrosti aby dál bezpečně proplouvala úskalími dnešní doby a nikdy nenaplnilo to známé Quonabovo rozloučení z knihy Rolf zálesák od E.T.Setona:
Moje moudrost je lesní moudrost. Ale lesy mizí. Za pár let už tu nebudou a moje moudrost bude hloupostí.
Ale aby nadále platila věta od téhož autora:
Protože jsem poznal trýzeň žízně, vykopal jsem studnu, aby z ní i jiní mohli pít.
 
Tony A. 

https://tonyavalon.rajce.idnes.cz/Taboreni_a_snem_LIGY_LESNI_MOUDROSTI_na_Kosim_potoce_-_2010/

 
FOTOGRAFIE ZE SNĚMU A TÁBOŘENÍ (najdeš v nich nejen všechny v článku popisované události, ale i další, o kterých jsem s prostorových důvodů nepsal) jsou na:

https://tonyavalon.rajce.idnes.cz/