Poslouchat country znamená žít country . . .

Pete Seeger letost 91 let

12.05.2010 15:34

We Shall Overcome - Jednou budem dál, jednou budem dál, jednou budem dál, já vím, jen víru mít, doufat a jít, jednou budem dál já vím . .  dlouho jsem v minulosti nechápal, proč tuto píseň, kterou šířili v dobách největší totality Spiritual Kvintet, režim nezakázal, když v jiných případech za mnohem menší náznak autora či iterpreta ukřižoval tzv. zaživa.

Vždyť tato píseň byla pro mne jasným sdělením  . . . jednou budem dál . . .  z těch všech zákazů, příkazů, nařízení a nesvobody. Teprve později jsem prozřel a pochopil. Ono to nešlo, vždy se jednalo o píseň Pete Seegera.

Věřte nebo ne, 3. května 2010 oslavil své devadesáté první narozeniny člověk, který společně se svojí kapelou The Weavers, kde celou řadu let působil, položil základy tomu, čemu se později začalo říkat v Americe a posléze i u nás -  folk. Pete Seeger. 

Jedná se o klasického amerického folk singera. Takto byli v USA označováni zpěváci, kteří chtěli po druhé světové válce oživit pozapomenutelné lidové hudební tradice. Vedle zakladatelských Almanac Singers kolem Woodyho Guthrieho to byli především průkopničtí Weawers, zejména ve složení s Petem Seegerem. Právě tito zpěváci a kapely svým pojetím, hrou, texty položili základy pro hudební směr - folk. Byly to především spirituály, blues, irské balady, písně kovbojů a dřevorubců, námořníků nebo psanců. 

V případě Pete Seegera se dá stále říci, ne byli, ale jsou.

Tento svérázný, kytarista, banjista, zpěvák a levicově orientovaný intelektuál (člen komunistické strany v USA do roku 1950) se narodil v roce 1919, právě 3. května a dá se říci, že ovlinil folkové hnutí jako málokdo jiný.

Jeho otec Charles Seeger byl významným etnomuzikologem a matka Constantine byla učitelkou hry na housle, ale i druhá otcova manželka byla hudebně činná, byla hudební skladatelkou.

Pro generaci Seegrových rodičů byla americká lidová hudba předmětem odborného bádání či sběratelským koníčkem. Na rozdíl od svých rodičů Pete, ale i jeho sourozenci, taktéž hudebně nadaní, nepovažovali lidovou hudbu jen za předmět bádání, ale za něco, co je přirozenou součástí hudební současnosti.

Pete Seeger se v letech 1939 - 1940 zúčastnil sběratelské výpravy Alana Lomaxe, kde poznal lidové písničkáře a vzal je jako své vzory pro skládání vlastních písní. Seeger ve společnosti dalších levicových umělců sdružených právě v Almanac Singers vystupoval od počátku 40 let jako rebel a buřič.

Poválečná kapela The Weawers se Seegerem již nebyla tak revoluční, přesto ji tehdější systém rozprášil a samotný Seeger měl 17 let zákaz vystupování v televizi a v padesátých letech byl osobně souzený za tzv. neamerickou činnost (tak se v USA říkalo projevům nebo činům považovaným za protistátní). A právě tato skutečnost zapříčinila, že se Pete Seegers mohl objevit i v tehdejším Československu. 

Návštěvy zpěváků a nebo kapel ze Západu byly tehdy u nás obrovskou vzácností. Země byla izolovaná, informace i nahrávky ze světa si fandové museli pracně shánět. Pete Seeger ale přijet mohl, byl levičák, zachoval si levicové názory a pro takové umělce měla tehdejší vládnoucí moc pochopení, neboť z úst samotného interpreta mohli lidé u nás slyšet kritiku do řad amerických občanů a státu, což se režimu hodilo náramně do krámu.

Návštěva Peteho u nás v roce 1964 byla významná pro obě dvě strany. Seeger zde působil velmi věrohodně. Přijel s celou svou rodinou, Seegerova žena byla indiánka, děti běhaly bosé. Domácí publikum mohlo vidět jak vypadá nefalšovaný americký folk, který velmi ctil lidovou tradici. Sám Seeger se ale přesvědčil o zlovůli režimu, prominentech a řízení všeho  . . .  a jako člověk, který celý život věřil v socialistická hnutí, že najde kus světa, kde se lidem žije lépe se pak vracel z návštěvy Československa, ale i Ruska zlomený a bez iluzí.

S návštevou Pete Seegera se pojí také zajímavá muzikantská historka a to o jeho pětistrunném banju. Do této doby se u nás hrálo jenom na čtyřstrunná banja a banjisté stále nedovedli pochopit, jak to ti jejich kolegové ze Západu dovedou zahrát. Pak přijel Pete Seeger a bylo jasno. 

Měl banjo s pěti strunami. A tak se dodnes traduje historka a sám protagonista Marko Čermák ji potvrzuje, že si vlastně podle fotky banja z tohoto vystoupení postavil své první pětistrunné banjo. Co se však již moc neuvádí, Seeger tehdy dojel s tzv. folkovým banjem, tedy banjem jehož pátá struna je přidána až na osmém pražci, zatímco klasické country či bluegrassové banjo má pátou strunu od pátého pražce. 

V článku Poslední romantik - na tomto webu je fotka prvního banja Marka Čermáka a co Vás upoutá na první pohled je právě nezvykle dlouhý krk banja.

Pete Seeger k folku a protest songu přitáhl v celém světě spousty příznivců a dodnes mu patří za toto velký dík. Celá řada jeho písní se i u nás zpívá stále, i když si mnozí neuvědomují, že se jedná právě o písně Pete Seegera.

A proto snad jedna za všechny - Where Have All The Flowers Gone - Kde ty všechny kytky jsou. Píseň proslavila Pete Seegera, trio PPaM, u nás řadu interpretů.

 

  

Kontakt

Country club Halenkovice

countryclub.halenkovice@seznam.cz

Halenkovice 617, 763 63

Vyhledávání

Jak si znázornit všechny články na jednu stránku ?

Odrolujete až na spodní část stránky a klikněte na  "Všechny články"

Rychlá orientace na stránkách ?

Vpravo nahoře klikni na odkaz "mapa stránek"

Již jsme i na Facebooku, zařaďte se mezi naše přátele a zprostředkujte stránky i Vašim kamarádům 

Všimněte si možnosti chatovat při prohlížení webu, jak čti Zde

 

Country club Halenkovice - vaše brána do světa hudby, spuštěno 10. dubna 2010 ©

Tvorba www stránek zdarmaWebnode

Přístupy na web počítáme od 26. dubna 2010