Míša Leicht a jeho zpověď

Jednou dobrá, jindy zlá, tak střídaj se doby a nikdo mi nesmí je brát . . .

úvodní slogan z písně Osud, i to je Míša Leicht a u této písně jako jedné z mála v tříčtvrtečním rytmu.

Míša je ale především zakladatel a kapelník bluegrassové kapely COP, o které tradiční bluegrassoví hráči tvrdí, že není zas až tak bluegrassová. Míša je ale autorem většiny písní a to jak textu, tak melodie a nebo u převzatých věcí doplnil písňe českým textem. Na rozdíl od bluegrassových klasiků píše své texty zásadně v češtině, aby lidé rozumněli, jak sám říká a myslím si, že tímto vsadil na tu správnou kartu.

Míša je dnes i vlastně písničkářem, vydal své profilové CD, ne kterém vedle bluegrassu najdete rockenrol, swing, blues . . . V neposlední řadě je Míša Leicht vyhledávaným konferenciérem pro svůj vrozený smysl pro humor a velmi neotřelý styl konferování s pohotovou reakcí na jakoukoli situaci, která se může na festivalech přihodit. 

Míša Leicht to je dnes kytarista, autor písniček, motorkář, příležitostný rybář, konferenciér řady přehlídek, ale zejména kapelník a zpěvák plzeňské skupiny COP, který se narodil 2. dubna 1962.

Myslím, že pamětníků, kteří COP viděli poprvé naživo na Olomoucké portě v roce 1979 již není zas tak mnoho. COP zde hned při svém prvním velkém účinkování získal tzv. Malou Portu pro začínající kapely a byl to nářez opravdu ústihodný. Je jen velkou škodou, že z této éry COP neexistuji nikde oficiální záznam, který by dokazoval, jak to COPu již tehdy suprovně šlapalo.

Ještě ve staré sestavě hned v příštím roce slavil COP úspěch ziskem interpretační Porty v Sokolově a ještě o rok později na plzeňském výstavišti. Na své domácí půdě COP neopakovatelně triumfoval. Téměř legendární se staly jamy na Bajkalu, kde COPáci ovládli tehdejší atmosféru. A všem pikerům triumfoval tehdy devatenáctiletý Míša Leicht. V COpu téměř od počátku hrál na kytaru a protože býl výrazně nejmladší, přitahoval na jevišti velkou pozornost a to i pro svou nezamněnitelnou živelnost. O jeho zpěvu a hlasu prohlásil jiný bard Robert Křesťan, že je přirozeně drzí a nekompromisně jistý. A ta nekompromisnost a drzost mu ve zpěvu zůstala dodnes.

Co se až tak neví, Míša je jako mladíček dobře zapsán u trampské plzeňské enklávy, kde společně s mladým Míšou Rorichem, synem známého Bédi Šedivky a jinými hráli v hospodě u Havránků své nekonečné večery při písních a kytaře. Hospůdka mnohdy uvítala dnes taky známého Jaroslava Samsona Lenka (HOP TROP - Spojené osady severu) a především známé plzeňské trampské sestavy - Mulén či Svornost.

Míša je vyučený automechanik a tak není divu, že k jeho láskám patří motorky a vše co s tímto souvisí. Když má jen volnou chvilku, hrabe se v motorech, přestavuje, vylepšuje a nebo vyrazí na ryby, i když tato vášeň ho v posledních letech již opouští - ryby mizí z řek, jak prohlašuje lakonicky.

Jako muzikant se jeho osobnost od prvopočátku zaměřovala k bluegrassu, jeho prvními vzory byli Greenhorni, především v té nejsilnější sestavě počátkem sedmdesátých let (Linka, Hoffman, Šimek, Tučný, Vyčítal). Začínal v bluegrassové kapele Jezdi a v šesnácti letech zakládá COP.

Míša má i své bigbítové období s elektrickou kytarou, po rozpadu COPu, kdy podstatná část kapely v roce 1983 emigrovala se bigbítu věnuje na plný úvazek cca 5 let a to v kapele Galerie se kterou hrává dodnes, ikdyž jak sám říká tak 4 - 6 krát doroka.

Téměř 10 let dělal koncerty pro děti. Jezdil po školách, povídal o americké muzice a trampingu. Ale za deset let se to publikum strašně změnilo, děti jsou už dost zdrsnělý. Tak se zasekl a rozhodl, že už bude hrát jenom pro dospělé. Čili návyky ze sólového hraní má, ale stále si nepřipadá jako písničkář. Spíš countryově-kovbojský muzikant, který hraje sám.  

Míša je autorem řady písní - jak říká, nejdříve složí muziku a následně text, jinou cestu ve skládání nehledá. Texty Míši Leichta, to jsou příběhy lidí mnohdy na hraně zákona, motorkáři, hospodští povaleči. Vůbec hospoda je místo, kde Míša prožil hodně času. Snaží se žít naplno a vyzkoušet všechno - muzika ve všem ale převažuje.

Jeho posledním solovým projektem je deska Je to dobrý nebe je modrý. A jak poposali moudřejší a věci znalejší

Míša Leicht není písničkář  v pravém slova smyslu, není "Krysařem", který by vás uhranul, ani vás neuválí smíchy, on je "jen" pravdivým vypravěčem života, pěvecky důvěryhodný, navíc s bezprostředním darem komunikace s publikem a z jeho vystupování, ač se vám to nemusí na první pohled zdát, je cítit velká pokora k profesi. Se vším, co k ní patří

 Pokud se chcete o Míšovi Leichtovi dozvědět ještě víc poslechněte si pořad Sandyho Noska, který mu věnoval celou hodinu povídání a písniček, kterých je Míša Leicht autorem. Pořad najdeš zde

https://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv?p_po=1090&p_pattern=&p_gt=

prolinkuj se a poslouchej pořad z 16.05.2010

popř. navštiv stránky

https://www.leichtmusic.cz/

https://www.copmusic.cz/