Martin Rous - písničkář

Tento rozhovor vznikl po Zahradě 2009, kde se stal Martin Rous jedním z držitelů Krtka.

Sérii rozhovorů z letošní Zahrady zakončíme povídáním s Martinem Rousem, který získal Krtka v písničkářské kategorii. Martin se po více než dvacetiletém působení v rockových sestavách a krátké epizodě ve folkovém duu Narcis vydal v roce 2005 koncertovat sólově. Jeho autorská tvorba v precizní interpretaci byla již následující rok oceněna v Jihlavě Portami v obou kategoriích a v roce 2007 Portou interpretační na Mezinárodním finále v Ústí nad Labem. Na Zahradě si letos odbyl svou premiéru. A úspěšnou. Velmi se líbil nejen divákům, ale také účinkujícím hudebníkům a dalším osobnostem, které oslovil Milan Tesař v tradiční anketě Rádia Proglas: „Nejvíce bodů nasbírali Blue Effect, Martin Rous a Druhá tráva.“

Martine, na Zahradě jsi byl poprvé, protože tuším, že před dvěma lety ses z vážných rodinných důvodů musel finále vzdát. Jak na tebe Zahrada působila?

Z rodinných důvodů jsem Zahradu vynechal vloni, před dvěma lety jsem v Kuřimi zahrál příšerně, a proto jsem se tu objevil až letos. Jinak, na Zahradě se mi líbilo moc, hlavně ta spousta kamarádů a taky fakt, že je festival zasazený do přírody, kde se vždycky cítím líp.

Podle jakého klíče jsi vybíral písničky do soutěžního recitálku?

Chtěl jsem, aby každá písnička byla jiná. První - O třech vílách - je dlouhá, pomalejší citovka, druhá – V síti - drsnější, pro intelektuály, třetí – Až naprší – potutelná legrace, čtvrtá – Hraj ten song – jízda s bubnováním a metalovým hammeringem. Když je člověk písničkář, je potřeba, aby nepůsobil monotónně. Jednotvárnost je v jeho případě větší nebezpečí, než ztráta ideové linie.

Jak jsi prožíval vyhlašování Krtků v zákulisí?

Přišlo mi to jako rodinná rada. Necítil jsem ze strany muzikantů žádný problém ani, nedej Bože, žádnou závist. Moc si proto folkařů vážím. Všichni byli moc fajn.

A jaké jsi měl pocity při svém vystoupení na forbíně v amfiteátru na závěrečném koncertu? Všimla jsem si, žes celkem rázně požádal kapelu za oponou o tišší zvučení.

Já osobně mám Nezmary moc rád, a kdybych tušil, že jsou to oni, tak bych na ně možná ani nevylítl, i když, možná i tak, protože já jsem celou situaci pokládal za omyl. Až z ohlasů na internetu mi došlo, že to bylo míněno vážně. Možná, kdyby mě na to někdo připravil, dal bych tam nějakou primitivní písničku, která by se dala zahrát i na hlucho. Ale ten nadhled, bez kterého hudba nejiskří, by tam asi stejně chyběl.

Koho sis na Zahradě s chutí poslechl a případně, koho sis pro sebe objevil?

Užil jsem si vystoupení Jany Šteflíčkové a Hanky Kopřivové, na které jsem se moc těšil. Ze soutěžících se mi líbili tradičně Zhasni, Bodlo, Půl dechu do měchu a taky Jananas, které jsem pro sebe skutečně letos objevil. Stejně se mi líbili Navostro, kteří za jednoduchou šlupkou dělají poctivou vypracovanou muziku. Musím ale jedním dechem dodat, že jsem spoustu věcí vůbec neslyšel. Kdybych ale byl porotce a musel jsem na Krtka vybrat jen jednu kapelu, byla by to Honzíkova cesta.

Vím o tobě, že miluješ sladkosti. Ochutnal jsi při svém pobytu v Náměšti nějakou cukrářskou dobrůtku? :-)

Já jsem spíš na dorty, a ty jsem tam, kromě medovníku, nenašel.

A kde tě mohou diváci během festivalové sezóny slyšet?

L.tos toho v létě moc není, ale něco přece. Nejlepší bude podívat se na webové stránky www.martinrous.cz

Martine, děkuji za odpovědi, ještě jednou blahopřeji k úspěchu na Zahradě a přeji hezký zbytek prázdnin.

18.08.2009, Džexna, Folk Time