Máci, letmá vzpomínka na milou kapelu

Těch, kteří pamatují tuto folkovou sestavu naživo v jejich začátcích zas již tolik není. Máci - kapela, začínající hrát v polovině sedmdesátých let pěkný folk, vydržela až do roku 1993. Máci byl folkový protipól Hop Tropu a nebo vlastně ono to bylo naopak. Hop trop ten vznikl (rok 1980) jako protipól Máků, jako snaha o obyčejnou písničku, která se dá zpívat bez velkého umění všude.

Jak známo za oběma počiny je třeba hledat Jaroslava Samsona Lenka (12. srpna 1956), který obě dvě kapely zakládal a v obou po jeho boku stál na kontrabas hrající Míra Vondra řečený Šroub. 

Ale vraťme se k Mákům - kapela vznikla po návratu Samsona z vojny v roce 1976. Sám začínal v kapele Roháči (z té si odnesl svoji přezdívku Samson, to k vůli jeho vášnivé lásce k pivu stejné značky, ale spíše k pivu obecně), ale po odchodu na vojnu se vrátil a věnoval se již svým projektům. Máci - to byla původně osadní kapela s názvem Oregon. Takové názvy však v polovině sedmdesátých let neměly v tuhém režimu šanci na úspěch, proto tedy Máci.

V první fázi se kapela trochu hledala, jak sám Samson říká, stala se z ní taková tajnosnubná kapela, nakonec seskupení na půl roku sám Samson opustil a založil se Šroubem a svým bráchou sestavu Bagr (banda grázlů). Když se původní Máci rozpadli, vzal si Samson název kapely zpět a k triu Bagr přibrali Jarku (Jamaikou) Koblicovou a Petra Vohnouta, později se přidala Dáša Lenková a Máci, tak jak jsme je znali, byli nasvětě a to až do roku 1993. Svůj rozchod nijak netajili a oslavili ho parádním koncertem na Svojšickém letorostu, kde vyhlásili pohřeb kapely.

Na Máky navazuje pak další Samsonův projekt - kapela Samson a jeho parta, ale to je již zase další "písnička" (Jaroslav Samson Lenk, Jiří Budvárek Lenk, sourozenci Šneberkovi, později Radek Gotz na bicí a CD Balónek - 1996, Popíček 1998, Demááczech - 2002) a Makovky - tedy písničky Máků v novém kabátě.

V Mácích se Samson projevoval jako autor, kapelník a po sestavě zůstala celá řada pěkných písniček. Máci vydali dvě CD - či spíše kazety a LP - první byla Pohoda (1988) a druhé s názvem Máci (1990). Vzpomínáte na ty písničky ? Trochu připomenu obě dvě desky názvy písní - Pohoda

1. Vandrovní (2:38) J.S.Lenk
2. Katce (4:10) J.S.Lenk
3. Nic tolik nebolí (3:15) J.S.Lenk
4. Kdo ví co bude pak (3:15) J.S.Lenk
5. Sčítáš každou chvíli (3:53) J.S.Lenk
6. Na konečné (2:50) J.S.Lenk
7. Pohoda (3:14) J.S.Lenk
8. Už to nenapravím (2:38) J.S.Lenk
9. Dagmar (2:22) J.S.Lenk
10. Laciný víno (3:07) J.S.Lenk
11. Frajer (3:27) J.S.Lenk
12. Hraju dál (2:59) J.S.Lenk
13. Podnájem (3:10) J.S.Lenk
14. Mojí první můze (3:25) V.Redl/D.Lenková
15. Pojďme spát (3:06) J.S.Lenk

a Máci v roce 1990

1. Zůstaň ( ) J.S.Lenk
2. Vyznání ( ) J.S.Lenk
3. Průšvihovej den ( ) J.S.Lenk
4. Zbylo pár starých přátel ( ) J.S.Lenk
5. Zimní ( ) J.S.Lenk
6. Helen ( ) J.S.Lenk
7. Karneval ( ) J.S.Lenk
8. Sedmnáctého listopadu ( ) J.S.Lenk
9. Divoký peřiny ( ) J.S.Lenk
10. Železná neděle ( ) J.S.Lenk
11. Parťáci ( ) J.S.Lenk
12. Poslední kabriolet ( ) J.S.Lenk
13. Moc vyhlížíme vzhůru ( ) J.S.Lenk

Ale mne se stejně tak vybavuje i píseň - Stejně už nezavolá, Chmelojedi, Ber nebo dej, Vítr či Klaníme se pánové a nebo Mojí první můze (píseň Vlasty Redla + Dáša Lenková) a já ji znám prvně právě od Máků.

Máci získali řadu ocenění - vzpomeňme jen - Zelenou portu (1979), Malou Portu (1980), interpretační Portu (1981. 1984, 1985)

Tyto písně Samson nahrál v novějších aranžích a s celou řadou hostů znovu na CD Makovky - rok 2000

Pěkný vzpomínkový pořad na Máky s řadou písniček si můžeš poslechnout z archivu ČR České Budějovice zde

https://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2079174&drm=1

Svou vzpomínku nemohu zakončit malou úvahou. Když si poslouchám písničky Laciný víno, Frajer, kde se řeší "požívání alkoholu" a vnímám jejich texty a do protipolu postavím texty na stejné téma od kapely Poletíme - in dnešní doby, tak si říkám - to jsme se tak změnili ?

Aby bylo jasno, co mám na mysli, jen pár úryvků . . .  již se těším jak se píseň Chlastáme na festivalu bude zpívat za dvacet let o hňů a v hospodách . . .

Tak to je názor dnešní generace - 2010

Chlastáme na festivalu, chlastáme na festivalu jako duha,

jeden párek druhej párek, pivo, vodka, potom velikýho ruma,

kapely nám hrajou k tanci, kapely, kapely, kape kape kapely,

tohleto je pravej život, panky panky panky panky panky panky

Všichni, co tu s náma nejsou,

tak jsou blbý, že tu nejsou

Představím ti kamarádku, tohle je kamaráde Jana,

zná se tady s kapelama, má na zádech vytetovanýho hada,

Jano, slyšeli jsme, že jsi, Jano, slyšeli jsme, že jsi lesba,

tak se tě jdeme zeptat, protože se nám to příliš nezdá

Všichni, co tu s náma nejsou,

tak jsou blbý, že tu nejsou

Válíme se ve spacáku, záchody jsou přeplněný, to je skvělý

hnedka ráno zase pivo, startujeme, startujeme, startujeme,

zapomněl jsem včera v noci, u podia všechny svoje věci,

když se nad tím zamyslím, tak ty věci vlastně vůbec nechci

Všichni, co tu s náma nejsou,

tak jsou blbý, že tu nejsou

Podobné téma o 25 let dříve

Byl frajer, často jsem ho vídal,

co hlavou prorazí i zeď,

jen kafe s rumem snídal,

a když se rval, tak vždycky vyšel se ctí.

On jako trička holky střídal

a každou chtěl mít zrovna teď,

měl styl, a ten si hlídal,

a vlastní heslo: "silnejm přeje štěstí".

Frajer byl, když vyšel do ulic,

vždycky on, jen on, a kdo je víc,

ten sekáč první třídy měl kamarádů kolem jako     much, D9 A

vždycky nejvíc vypil, všechno platil

a obdiv potřeboval jako vzduch. :]

Pak jsem se z města jinam ztratil

a byl pryč skoro pátej rok,

když zpátky jsem se vrátil,

já slyšel o něm spoustu divnejch zvěstí.

V hospodě za rohem se klátil,

čekal, kdo zaplatí mu lok,

včera ho někdo zmlátil,

svou sílu ztratil v bitkách na předměstí.

Frajer byl, když vyše do ulic,

vždycky on, jen on, a kdo je víc,

ten sekáč první třídy měl kamarádů kolem jako much,

vždycky nejvíc vypil, všechno platil

a obdiv potřeboval jako vzduch,

hej, zastav, právě stojíš na rozcestí,

tak zastav, právě stojíš na rozcestí,

kde je tvý heslo "silnejm přeje štěstí"?

Opět současnost - 2010

Má milá, má milá, ty jsi zase opilá,

má zlatá holčičko, jsi jak hovado vožralá.

Nekoukej se takhle na mě, já to nesnáším,

až zas půjdeš za holkama, tak tě nepustím

Vařím tu, uklízím, peru, šiju a už nevím,

emancipovaná se vrací domů vožralá.

Stůj rovně, stůj rovně, prosím tě, stůj rovně…..

A podobné téma vyjádřeno před 25 lety

Po noci krátké a po milování 

zbylo mi málo, jen hlava v dlaních, 

co bolí, to je to laciný víno, 

po noci plné cigaret kouře, 

byls' jako tajfun, já jako bouře, 

to bolí, to je to laciný víno. 

Teď jenom matně v hlavě mi svítá, 

útržky večera vytanou, 

tak jako stébla se tonoucí chytá, 

hledám tvou adresu napsanou, 

napsals' ji sirkou vypálenou 

na krabičku cigaret zpola plnou, 

k ránu pilo se laciný víno. 

Večery fajnový,   u láhve litrový 

se milují namátkou holky, co málo ví, 

když hlava potom bolí ráno 

a spát se chce, je nedospáno, 

večery fajnový tak končívaj', 

to je to laciný víno. 

Po noci krátké a po milování 

zbylo mi málo, jen hlava v dlaních, 

co bolí, to je to laciný víno. 

Teď jenom matně v hlavě mi svítá, 

útržky večera vytanou, 

tak jako stébla se tonoucí chytá, 

hledám tvou adresu napsanou, 

adresu někdo vynesl s košem, 

tak vidíš, holka, rázem je po všem, 

to bolí, to je to laciný víno.