Kam kráčí Kamelot

 Kolem Kamelotu, Romana Horkého, jejich nadprodukci CD, koncertů, písní atd. bylo za celou dobu napsáno dost a dost. Kamelot, kdysi jedna z nejvyhledávanějších kapel u nás, kapela, kterou dodnes kopíruje řada dalších, kapela, která i dnes táhne a přesto hlavně řada pamětníků nemůže zapomenout ty staré dobré Kameloty.

V době, kdy i Nedvědi udělali ze svých romantických a tichých písní bigbítové verze s bicími, basou kytarou a spoustou perkusí, elektrickými riffy a to vše s odůvodněním, doba si to žádá a publikum chce, se asi nelze divit krokům, které Roman Horký začal prosazovat již mnohem dříve.

Písně které nikoho neurazí, hrají se v rádijích, neb jsou přijatelné všude, splňují stopáž i požadavek nerušící hudební kulisy, hudba, která je přijímána větší částí publika, než původní Kamelotí pecky z jejich počátků. Cesta pro muzikanta, který se hudbou živí asi pochopitelná, cesta pro fanouška možná rozporuplná.

Roman Horký to již nezachránil ani svými ryvolovkami zpracovanými dle svého vkusu ani umírněnějším vystupováním. Ale obchod je obchod a zde vyhrává to, po čem je větší zájem bez ohledu na to, zdali musím trochu převléci kabát.

Prostě vývoj se zastavit nedá (nakonec dnešní americká country mne osobně již country nepřipomíná skoro vůbec, na druhé straně, tento žánr stále žije v Americe na popředí zájmu, ikdyž dle mne již to country není, ale pokud budeme společně říkat - country je vše, co se mne líbí, neb jsem vnímán jako zpěvák a autor country - viz Petr Kocman a toto je moje víra, pak jsou country i fláky Beatles.

Jak vidí Kameloty a jejich koncert na objednávku jeden z pořadatelů a pamětníků můžete nahlédnout zde