Budovský Veget – dobře utajený festival

Tak o tomto festivalu jsem se dozvěděl až po akci samé. Jednalo se o druhý ročník (budeme-li počítat i nultý ročník, tak třetí), a tak vina není až tak velká, přesto s propagací festivalu si organizátoři hlavu moc nelámali. Nakonec i prezentovaný plakát viz níže zase až tak naplno nekoliduje s účinkujícími, neb kde je skupina Monokl, za kterou je vlastně reportáž napsaná? Na druhou stranu, jak reportáž popisuje, jedná se spíše o setkání pro zvané, takže spíše domácí akce s dobrými lidmi a o velkou propagaci pro veřejnost „Pérák“ asi nestojí.

O festivalu napsal Jan „Mušák“ Moucha za kapelu Monokl a zde je text, cituji . . .

Týden po Portě v Ústí nad Labem (13. – 16.06.2012) jsme s Monoklem účinkovali na tomto festivalu, kde jsme v loňském roce s kapelou odehráli naše vůbec první vystoupení. Takovou předpremiéru našeho programu, který jsme připravovali pro rok 2012. Loni jsme si chtěli otestovat, zda se lidem naše autorské věci budou líbit a protože se naše muzika setkala s příznivým ohlasem, dostali jsme od „Péráka“ pozvání na tento festival i pro letošní rok.

Tohle je svým způsobem výjimečný festival. Tady se nehraje za peníze, tady se nevybírá žádné vstupné. Tím je pouze úsměv a dobrá nálada. Kapely tady neúčinkují kvůli honorářům, ale kvůli báječné domácí a kamarádské atmosféře, kterou příchozí diváci vytvoří… Tady se člověk potkává a poznává s lidmi, ze kterých na první pohled čiší radost z toho, že mohou být u toho.

Byli jsme tak natěšení, že polovina naší kapely na ranč dorazila o den dříve. Nakonec mnozí jistě z vlastních zkušeností víte, že předvečery festivalů bývají jedinečné. Bylo tomu tak i zde. Muzicírovalo se v pátek asi do tří hodin do rána… Obloha plná hvězd, ve stanu k ránu neskutečná „kosa“, která dávala tušit, že sobota bude krásně teplá a slunečná. A bylo to tak.

V sobotu to kolem druhé hodiny po poledni vypuklo. Byla slyšet báječná „trempárna“, trochu country, trochu bluegrassu, prostě, každý si našel to svoje. Účinkovalo asi osm kapel. Mně osobně se líbilo country v podání Střekovského výběru, autorská „trempárna“ v podání Péráků, jakož i bluegrassoví Hilly Billy Boys.

S Monoklem jsme tento festival „zavírali“ a následně jsme se pak ještě poveselili u táboráku, kde jsme užili ještě spoustu legrace. Byl to krásný pátek a nádherná sobota. Do postele, respektive do spacáku, jsem se dostal až v neděli kolem čtvrté hodiny ranní a pak, díky svým ratolestem, které jsem vzal na tuto akci s sebou, jsem měl budíček o sedmé ráno. Nepopírám, únava mnou cloumala, moc jsem toho za ty dva dny nenaspal a z únavy jsem se „sbíral“ ještě v pondělí, ale nelituji a těším se na příští rok…

Tolik citace, takže již jen plakátek a těšení se na přístí rok?