Bruntálské indiánské léto

reportáž Radka Ponczy zde  . . . cituji

Bruntálské Indiánské Léto 2010

Letos jsem o druhém zářijovém víkendu vybíral ze tří festivalů. Lákal mě Festival Trampské písně ve Skaličce, nebo folklorní Slezské dny v Dolní Lomné, na kterých jsem ještě nebyl. Ale předpovědi počasí byly všelijaké, a dvě noci pod stanem mě nelákaly.  Nakonec zvítězila lenost a teploučko. Ale nejpádnějším argumentem byl seznam pozvaných kapel. A tak v sobotní poledne 11.9.2010 jsme se ženou vyjeli na Bruntálské indiánské léto.

Přehlídku zahájila mladá kapela Way Out z Bruntálu. Přišli jsme se ženou na závěr jejich vystoupení. Hráli však hudbu, která byla mimo FCT žánr, a tak jsem měl dojem, že jsem o moc nepřišel. Ale s těmi mladšími diváky to docela šilo.

Naštěstí druhou kapelu, MůjČass z Bruntálu jsme už stihli celou. Hodně písniček bylo z jejich dílny. Nenucené dobírání si jediného muže mezi "děvčaty" na podiu, i vtipné texty. Obzvláště "Šílené blues matky na mateřské dovolené" nebo tak  nějak, mou ženu pobavilo. Jen škoda že se na BILétu nekoná nějaká ta Miss festivalu. Nejmladší muzikanta kapely by určitě zabodovala. (:o)) 

Třetí kapelou byli legendární Poutníci z Brna. A jako správní poutníci, přiřítili se z Ružína (u Košic), kde hráli v pátek, a po koncertu na BILétu se  přesunuli do Skaličky u Olomouce, kde měli večerní koncert ke svým 40 letů existence. Poutníci zahráli to nejlepší ze svého repertoáru. Však mají z čeho vybírat. Zazněla i nějaka ta písnička od  Roberta Křesťana. Přestože vystoupili netradičně brzy, sklidili zasloužený úspěch.

BG Styl zahrál a zazpíval kromě svého obvyklého repertoáru, na přáni moderátora Josefa "Mloka" Grima, i ze dva kousky z trampského pravěku. Ale jednoznačně, GOSPEL je jejich nejsilnější stránkou. Tak trochu jsem spoléhal na kamarády s foťákem, a snažil se místo dumání nad záběrem, užit si jejich muziku.

5. kapelu, Neomluvenou Absenci z Olomouce jsem viděl poprvé. Opradu více viděl než slyšel. Začali totiž v době, kdy divákům vyhládlo a nabídka stánkařů neodolatelně lákala. Stánky pod terasou prostě jely na plný výkon. Takže najednou byla technika bez "šťávy". Marné byly pokusy nahodit pojistky. Také pokusy hrát a zpívat "unplugged" slyšeli snad jen fofografi, nalepeni na podium. Organizátoři se docela obávali o další program. Naštěstí, nakonec zvítězila kultura nad teřichem a stánky byly odpojeny. (Některé přešly na plyn). Každopádně, z koncertu Neomluvené Absence moc nebylo. Klidně by mohli své vystoupení nazvat "Omluvená Absence" (:o))

Všichni si oddechli, a většinou najezeni a občerstveni, zasedli k poslechu kapely Nena Darmo z Opavy a Ostravy. Zde byla přesila něžného pohlaví ještě větší než u kapely MůjČass. A v soutěži Miss by určitě zabodovaly také. Ale i bez "pochybných soutěží" kapela zabodovala  u diváků. Prý ani neví, co to vlastně hrají. Snad všeobjímající "alternativní folk". Co však záleží na škatulce. Rozhodně to nebyly profláklé superhity. Písně , většinou z vlastní tvorby, byly svěží a stejně sympatické jako jejich interpretky.

Snad kvůli zdržení vzniklému výpadkem proudu, nevystoupila místní kapela La Mesta, která byla uvedená v programu. Ale dlouholetý organizátor BILéta Karel "Karlos" Soukop, si příležitost zahrát si, nenechal ujít. S Ivčou Foltýnkovou vystoupili v kapele Bluegrass Comeback, původně z Opavy a dnes také z Bruntálu. Jejich repertoár ve stylu klasického bluegrassu, byl zpestřením večera.

Dalším jubilantem roku 2010 byla kapela Hop Trop, která vznikla přes 30 léty.   30 let ve stejném složení - Huberťák, Samson, Šroub.
A celou tu dobu hrají opravdovou (novou) trampárnu. S elánem, ve svěžím rytmu, zapívali starší i novější písně ze svého repertoáru. Do problému je nedostala ani prasklá struna na Samsonově "kytárce" těsně před koncem koncertu. Prostě kdo umí ten umí.

A přišel závěr dlouhého odpoledne. I když už byla tma, a slunce už dávno za obzorem, bylo pořád relativně teplo, vzhledem k roční době a poloze Bruntálu. Také poslední kapela večera přicestovala z daleka, Českých Budějovic, kde snad vystupovali dopoledne či kolem poledne.  Koneckonců, vůdčí osobnost kapely byla kdysi Poutníkem. Robert Křesťan a Druhá tráva. Co víc dodat? Opisovat se mi nechce a na hodnocení nemám nárok.

A potom už jen cesta domů, do tepla paneláků. Mimochodem, na Skaličce ten den poprchávalo, a na Ostravsku lilo. Asi bych tam ve stanu dost mrznul.

Proto děkuji Karlosovi a spoustě dalších organizátorů za krásný zážitek. A také Mlokovi, který se svým typickým humorem moderoval. celý festival. Zdeňkovi Prausovi, který dlouhá léta jezdí z Mlokem po FCT akcích a dělá pěkné fotky, které s jeho svolením čas od času používám do TraFáČ(e). Také letos zveřejnil spoustu pěkných fotek z akcí, včetne BILéta na  své fotogalerii  na Rajčeti: https://suarp.rajce.idnes.cz/

Krátkou videoreportáž naleznete na

https://www.tvportaly.cz/bruntal/bruntalske-indianske-leto-8-rocnik-hudebniho-festivalu